Studio N

Suezský průplav, jedna z tepen světové ekonomiky, se stal dočasně neprůjezdným. Zablokovala ho loď, která by se dala označit jako symbol globalizace: jedna z největších kontejnerových lodí, 400 metrů dlouhá Ever Given je vlastněná japonskou společností, provozovaná tchajwanskou firmou, pluje pod panamskou vlajkou z Číny do Nizozemska skrz egyptský průplav a její posádkou jsou výhradně Indové. Nehoda ukázala, do jaké míry je globální obchod 21. století závislý na několika kritických bodech. Hostem podcastu je politický geograf Bohumil Doboš.

Premiér Andrej Babiš s prezidentem Milošem Zemanem našli společnou řeč ohledně výměny ministra zdravotnictví. Ačkoliv to předseda vlády dosud popíral, podle několika zdrojů Deníku N se s prezidentem dohodli na pondělní schůzce v Lánech. Zjistili to reportéři Bára Janáková a Lukáš Prchal, kteří jsou hosty podcastu.

Bulharsko odhaluje agenty ruských tajných služeb pravidelně. Ruská média naopak píšou o špionománii živené Američany a obviňují Bulhary z historické nevděčnosti. Jaký je vztah mezi oběma státy? A jak se Bulharům daří rozkrývat špionážní sítě? Hostem Studia N je slovenský politolog a analytik Grigorij Mesežnikov. 

Předseda hnutí Trikolóra Václav Klaus mladší končí v politice. Svůj nečekaný krok oznámil na Facebooku. Klaus ve svém prohlášení napsal, že jej k tomu vedou osobní důvody, chybí mu také energie do další volební kampaně. Komu pomůže jeho konec? Hosty podcastu jsou analytik Jan Tvrdoň a komentátor Jan Moláček.

V Česku se v posledních dnech množí kybernetické útoky na důležité instituce. Hackeři napadli informační systémy Českých drah i Správu železnic. V minulých dnech zasáhli také na třech pražských poliklinikách a zašifrovali jim data tisícovek pacientů. Napadli i Zdravotnické zařízení ministerstva vnitra, které má podobně citlivé informace o pacientech z řad bezpečnostních složek.

Osm zastřelených lidí, z toho šest asijských žen. Motivy masové vraždy v Atlantě se stále vyšetřují, ale Američané asijského původu jsou po úterní tragédii ještě rozhořčenější a vyděšenější. Mají dobrý důvod: útoků na ně prudce přibývá. Včetně těch nejsurovějších. Téma pro Magdalenu Slezákovou ze zahraniční redakce.

Sara Everard se vracela 3. března z londýnské čtvrti Clapham do Brixtonu. Domů už ale nedošla. Několik dní poté objevili detektivové její tělo v lese nedaleko města Ashford. Případ otřásl nejen britskou společností a upozornil na nebezpečí, kterému ženy čelí denně. Téma pro Janu Ciglerovou.

-

Nové epizody Studia N najdete každý všední den odpoledne na našem webu, v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Google Podcasts a dalších. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

-

Máte tip nebo poznámku? Napište nám email na filip.titlbach@denikn.cz

-

Pokud chcete podcast podpořit, můžete to udělat formou předplatného Deníku N. Děkujeme všem podporovatelům nezávislé žurnalistiky.

Věděli, že spolu být nemohou. Byli smířeni s tím, že prostě povedou dvojí život – jeden kavkazsky spořádaný, s dětmi a manželkami, a druhý zakázaný, spolu. Nakonec rozhodl jediný den, jediná chyba. Přišli o všechno, ale jsou v bezpečí. V České republice. Příběh Nika a Zaira vypráví Petra Procházková.

-

Nové epizody Studia N najdete každý všední den odpoledne na našem webu, v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Google Podcasts a dalších. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

-

Máte tip nebo poznámku? Napište nám email na filip.titlbach@denikn.cz

-

Pokud chcete podcast podpořit, můžete to udělat formou předplatného Deníku N. Děkujeme všem podporovatelům nezávislé žurnalistiky.

Na Slovensku se prohlubuje vládní krize. Už dvě koaliční strany vyzvaly premiéra, aby rezignoval. Jednání se táhnou a nedaří se najít kompromis. Do toho překvapivě podal demisi ministr práce. Scénářů vývoje je v současné chvíli několik. Hrozí rozpad koalice, menšinová vláda, nebo jako krajní možnost i předčasné volby. Jak se země dostala do této situace a kudy ven? Hostem podcastu je novinář Miro Kern ze slovenského Denníku N.

Kdy na vás přijde řada? Je AstraZeneca bezpečná? A jak si v očkování vedeme v porovnání s ostatními evropskými státy? Petr Koubský odpovídá ve Studiu N na aktuální otázky kolem vakcinace.

Nejsou příliš vidět, a přitom jich jsou tisíce. Dobrovolníci zachraňují přetížené nemocnice, pomáhají v domovech seniorů nebo se třeba věnují dětem. Když vidíte, že vaše práce dokáže situaci zlepšit, je to pro vás zároveň odměnou, shodují se. Přinášíme příběhy dvou dam. Jedné je 19, druhé 74. Jednu věc ale mají společnou – mají potřebu pomáhat ostatním. 

Hnutí SPD zažehnalo postupné oslabování zájmu o svou značku a v posledních měsících začalo pozvolna sílit. Dostalo se k 10% hranici podpory. Daří se mu lákat nové voliče a během podzimu si také upevnilo své stálé příznivce. Hostem Studia N je analytik Jan Tvrdoň.

-

Nové epizody Studia N najdete každý všední den odpoledne na našem webu, v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Google Podcasts a dalších. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

-

Máte tip nebo poznámku? Napište nám email na filip.titlbach@denikn.cz

-

Pokud chcete podcast Studio N podpořit, můžete to udělat formou předplatného Deníku N. Děkujeme všem podporovatelům nezávislé žurnalistiky.

Poslední známá oběť nucené sterilizace žen v Česku je z roku 2007. Deníku N a webu VICE World News se ale podařilo najít svědectví ženy, která nechtěný zákrok podstoupila ještě v roce 2010 v žatecké nemocnici. Hosty Studia N jsou Jana Ustohalová a Anna Košlerová.

Meghan Markle a její manžel princ Harry poskytli první velký televizní rozhovor po svém odchodu od britské královské rodiny. Vybrali si k tomu legendární moderátorku Oprah Winfreyovou. A interview vyvolalo světové pozdvižení. Proč? O tom v podcastu mluví reportérka Jana Ciglerová.

-

Nové epizody Studia N najdete každý všední den odpoledne na našem webu, v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Google Podcasts a dalších. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

-

Máte tip nebo poznámku? Napište nám email na filip.titlbach@denikn.cz

-

Pokud chcete podcast Studio N podpořit, můžete to udělat formou předplatného Deníku N. Děkujeme všem podporovatelům nezávislé žurnalistiky.

„Dochází nám síla. Strategie pro zvládání stresu už aktivizujeme příliš dlouho. Saháme si do rezerv a spousta lidí už ani nemá kde brát,“ říká psychoterapeut Honza Vojtko. Jak dlouho to ještě můžeme vydržet? A jak předcházet depresi a úzkostem?

-

Nové epizody Studia N najdete každý všední den odpoledne na našem webu, v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Google Podcasts a dalších. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

-

Máte tip nebo poznámku? Napište nám email na filip.titlbach@denikn.cz

-

Pokud chcete podcast Studio N podpořit, můžete to udělat formou předplatného Deníku N. Děkujeme všem podporovatelům nezávislé žurnalistiky.

Jak vyřešit chladné vztahy s Ruskem? Proč se nedaří bránit demokratické hodnoty? A mělo by se NATO více soustředit na vesmírný prostor? Ve Studiu N odpovídá vědec Jan Lukačevič, který radí generálnímu tajemníkovi Severoatlantické aliance.

Ministerstvo vnitra uzavřelo bez výběrového řízení smlouvu na dodávku 3,6 milionu testů z Číny za čtvrt miliardy korun. Peníze míří za společností Tardigrad, jejíž pobočky sídlí v kyjevské automyčce nebo v polském rodinném domě. Zjistila to reportérka Eliška Hradilková Bártová, která je hostem podcastu. 

Už více než týden se hovoří o tom, že by premiér Andrej Babiš mohl odvolat ministra zdravotnictví Jana Blatného a vyměnit jeho resort s koaliční ČSSD za ministerstvo zahraničí. Babiš nakonec v pátek na přímý dotaz Deníku N vyloučil, že výměna ministra zdravotnictví proběhne do konce března. Jinak ale ani on, ani Hamáček údajný plán nekomentují. Naopak ochotně o tom hovoří prezident Miloš Zeman a lidé z Hradu. Deník N zjišťoval, kdo o tomto nápadu s kým jednal a kdo se teď ministerskou rošádu snaží protlačit. Hostem Studia N je investigativní reportér Lukáš Prchal.

Na košické letiště přistál vojenský speciál s první dodávkou ruských vakcín Sputnik V. Dva miliony dávek objednal slovenský premiér Igor Matovič i přes nesouhlas koaličních partnerů a opozice. Ruská vakcína stále není schválená evropskou lékovou agenturou. Co o ní víme? Hostem Studia N je Veronika Folentová ze slovenského Denníku N.

-

Nové epizody Studia N najdete každý všední den odpoledne na našem webu, v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Google Podcasts a dalších. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

-

Máte tip nebo poznámku? Napište nám email na filip.titlbach@denikn.cz

-

Pokud chcete podcast Studio N podpořit, můžete to udělat formou předplatného Deníku N. Děkujeme všem podporovatelům nezávislé žurnalistiky.

Vláda zavedla zatím nejtvrdší opatření, která mají omezit šíření koronaviru v Česku. Až na výjimky zakázala překračovat hranice okresů, zavřela další obchody, omezila volnočasové aktivity nebo úplně uzavřela školy. Nové restrikce platí ode dneška na tři týdny. Bude to stačit? Sociolog a ředitel výzkumné agentury STEM Martin Buchtík si to nemyslí. Ve Studiu N vysvětluje proč.

Situace je vážná. Toto konstatování už jde každému na nervy, ale co dělat? Česko čelí covidu neúspěšně. Potřebuje změnu, nové nápady a hlavně nový přístup. Konzervováním současného stavu se nepohneme z místa a zůstaneme nebezpečným ohniskem epidemie uprostřed Evropy, zatímco mnohé jiné země se už budou vracet k normálnímu, jen asi trochu opatrnějšímu způsobu života. Tato vyhlídka je naprosto reálná a dost pravděpodobná. Petr Koubský se pokusil dát dohromady několik tipů a úhlů pohledu, jak nešťastnou situaci změnit.

-

Nové epizody Studia N najdete každý všední den odpoledne na našem webu, v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Google Podcasts a dalších. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

-

Máte tip nebo poznámku? Napište nám email na filip.titlbach@denikn.cz

-

Pokud chcete podcast Studio N podpořit, můžete to udělat formou předplatného Deníku N. Děkujeme všem podporovatelům nezávislé žurnalistiky.

Deník N podrobně zmapoval aktivity Miloše Zemana v době koronavirové epidemie. První přímo zvolený prezident se více než těžkostem občanů věnoval upevňování politické moci, kterou ztrácel slábnoucí premiér Andrej Babiš. Na roli toho, kdo dá najevo pochopení a sounáležitost s obavami lidí, prezident rezignoval. Hostem podcastu je autor analýzy Jan Wirnitzer.

Oddanost výkonu je v Číně alfou a omegou. Kultura 996 – práce od devíti do devíti šest dní v týdnu – je v mnoha čínských firmách běžnou praxí. Dokonce už se občas mluví i o 007: práci od poledne do půlnoci po sedm dní v týdnu. Je to další z odvrácených tváří vzestupu Číny a jejího „ekonomického zázraku“. A bohužel je to odvrácená tvář, která si bere lidské životy. Ale něco se přece jenom mění. Mluví o tom Magdalena Slezáková ze zahraniční redakce.

Dezinformace a další hybridní hrozby jsou čím dál větším problémem a Česko proti nim musí bojovat aktivněji než dosud. Vyplývá to z materiálu, který v pondělí schválila Bezpečnostní rada státu. Deník N má několik let odkládaný dokument k dispozici. Získal ho investigativní reportér Lukáš Prchal.

K nejsledovanější planetě přilétly hned tři pozemské kosmické lodě najednou. Kdyby existovali Marťané, asi by se těžko ubránili dojmu, že Země podniká na jejich planetu invazi. Co nového se můžeme o Marsu dozvědět? A kdy vstoupí první člověk na povrch rudé planety? Hostem podcastu je editor vědecké rubriky Petr Koubský.

Na utkání Slavie proti Leicesteru se objevila v lóži poblíž vedení sešívaných také řada politiků včetně epidemiologa a bývalého ministra zdravotnictví Romana Prymuly. Ten se přitom v tentýž den v České televizi přimlouval za dvoutýdenní lockdown. Po zveřejnění fotografie se strhla vlna kritiky. Premiér Andrej Babiš s Prymulou okamžitě ukončil spolupráci. Jaký vzkaz nám politici z tribuny poslali? O tom v podcastu mluví sportovní redaktor Deníku N David Janeczek.

Existují tisíce variant viru SARS-CoV-2. Jedné z nich se začalo říkat „česká“. Je to ale neoficiální název. Tato mutace koronaviru naštěstí není dalším problémem, jenom drobnou položkou v klasifikaci, vysvětluje v podcastu editor vědecké rubriky Deníku N Petr Koubský.

Pokud si část Američanů myslela, že odchodem Donalda Trumpa z Bílého domu jeho vliv na americkou politikou končí, byla na omylu. Republikáni ho při impeachmentu opět podrželi, a on tak nadále zůstává jejich vůdcem. Téma pro Janu Ciglerovou.

Česko zase jednou propáslo příležitost projevit mezinárodní solidaritu, ukázat se v příznivém světle a podat pomocnou ruku lidem v nouzi. Tentokrát se otočilo zády k polským ženám, kterým vlastní stát omezil právo na potrat. Ústy ministra Blatného dokonce rozhodlo aktivně bránit v pomoci vlastním občanům, kteří se rozhodli pomáhat na vlastní pěst. Téma pro spolupracovníka Deníku N Pavla Houdka.

Hnutí Andreje Babiše po pěti letech neskončilo ve volebním modelu některé z respektovaných agentur na prvním místě. Průzkum agentury Kantar CZ pro Českou televizi ukázal, že ANO předběhla koalice Pirátů se Starosty. Co za tím stojí? Poslechněte si Studio N.

Velvyslanec Německa v České republice Christoph Israng ve Studiu N potvrdil, že Spolková republika stále nabízí pomoc s převzetím pacientů z přeplněných západočeských nemocnic. Rozhodnout však musí Česko. Diplomat je aktivní na sociálních sítích - v posledních týdnech sdílel třeba výměnu dárků s ministrem zemědělství Miroslavem Tomanem. Ten dostal od Isranga německou sůl, oplátkou mu poslal české pivo - to vše v rámci debaty o kvótách na české potraviny. Ve Studiu N s ním mluvil zpravodaj Deníku N Pavel Polák.

Ve Sněmovně zuří boj o prodloužení nouzového stavu. Až dosud ho vládě pomáhali prodlužovat komunisté, ti to ale tentokrát odmítli. Snahy o politickou dohodu s opozicí zkrachovaly, vláda tak zřejmě pro další prodloužení nouzového stavu nesežene hlasy. Česko je v něm od 5. října, pokud ale nedojde k dohodě na poslední chvíli, tak v noci z neděle na pondělí nouzový stav skončí. Co to bude znamenat a proč se politici nedohodli? Téma pro Jana Tvrdoně.

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) se dnes pokusil ve Sněmovně už poněkolikáté protlačit zákon, který garantuje ČEZ výkupní ceny z nových jaderných bloků. Jde o zákon, který je klíčový pro dostavbu Dukovan. Opozici se podařilo hlasování odložit. Tlak na jeho schválení kontrastuje s nedostatečnou a chaotickou podporou firem, které zápasí o přežití kvůli koronaviru. Obě vládní strategie probereme s editorem ekonomické redakce Deníku N Janem Pavcem.

Už prvního března by se měla vrátit část žáků a studentů do školních lavic. Vládní plán je ale zatím dost vágní. Jako první by měli nastoupit maturanti, ale kdo dál? A v jakých intervalech? V tom zatím jasno není. Navíc panují obavy z kombinace otevření škol a šíření nových, nakažlivějších mutací koronaviru. Dokáže vláda zorganizovat testování dětí? Jak často a kde bude probíhat? jaké jsou zkušenosti z jiných zemí? Na tyto a další otázky odpovídá Markéta Boubínová.

Spojenými státy zmítá pandemie, v Senátu začne proces impeachmentu s bývalým prezidentem, země je rozdělená jako snad nikdy, ale to všechno včera pominulo. Na několik hodin Američané mohli zapomenout, že jsou ve vážné situaci, protože ve floridském městě Tampa se konala největší sportovní a možná i společenská událost roku. Super Bowl. Probíráme ji s Janou Ciglerovou.

Na jaře o tom nebylo pochyb – seznam smluv, které resort Jana Hamáčka uzavřel, se jen hemžil čínskými názvy. Teď je situace jiná a v kontraktech figurují jména českých firem. Jenže jak vyplývá ze zjištění Deníku N, největší obnos peněz za ochranné pomůcky za podzimní vlnu pandemie ve výši téměř půl miliardy byl nakonec stejně vyplacen za výrobky z Číny. Zjistila to investigativní reportérka Eliška Hradilková Bártová.

Čísla nakažených koronavirem přes přísná opatření výrazněji neklesají. Na vině může být podle ministerstva zdravotnictví šíření britské mutace. Podle oslovených odborníků už je na její záchyt pozdě. Hosty podcastu jsou redaktorka pro zdravotnictví Iva Bezděková a editor vědecké rubriky Petr Koubský.

Ústavní soud částečně vyhověl stížnosti skupiny senátorů a zrušil některé pasáže volebního zákona. Za neústavní označil jak zvýšené kvorum pro koalice, tak d’Hondtovu metodu přepočítávání hlasů. Výrazně tak zasáhl do volební legislativy i probíhající volební kampaně. Změnu vysvětlují reportéři Jan Tvrdoň a Bára Janáková.

Myanmarská armáda zadržela vůdčí politiky a vyhlásila výjimečný stav. Vedení země se ujal vrchní velitel Min Aun Hlain. Armáda kroky zdůvodnila údajnými podvody při loňských listopadových volbách, ve kterých podle oficiálních výsledků vyhrála současná vládní strana. Zadržená myanmarská lídryně Su Ťij vyzvala k tomu, aby lidé nepřijali vojenský převrat a protestovali. Demokratický svět puč odsuzuje. Vyhrocenou atmosféru v Myanmaru sleduje Magdalena Slezáková ze zahraniční redakce Deníku N.

Ruská státní média změnila taktiku. Zatímco dříve Alexeje Navalného ignorovala, dnes jsou o něm denně zprávy v televizi. „Podle výzkumů už 80% Rusů ví, kdo je Navalnyj. Putin se nelekl demonstrací, ty s pomocí síly zvládne, ale lekl se Navalného vytrvalosti,“ říká ve Studiu N Petra Procházková.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy je především ministerstvem škol, ředitelů a učitelů. Vláda hodila všechny rodiče žáků na jaře do vody a ti se už druhé pololetí po sobě snaží udržet nad hladinou sebe i svoje děti. Poslechněte si, jaké do má důsledky.

Nejnavštěvovanější pornostránky světa Xvideos mají problémy s obsahem, který prověřují policie a finanční společnosti. Zajímali jsme se proto detailněji o podnikání lidí, kteří za serverem sídlícím u pražského Václavského náměstí stojí. A začala se u nás sbíhat svědectví dívek, které si stěžují na praktiky další společnosti týchž majitelů, Legal Porno, která se zaměřuje na natáčení extrémní pornografie. Řada žen hovoří o tom, že ze studií odcházely zraněné. Tématu se věnovali investigativní reportéři Jakub Zelenka a Lukáš Prchal.

Z ministerstva zdravotnictví v průběhu několika týdnů odešla řada lidí a spolupracovníků. Jako poslední zatím opustil úřad Aleksi Šedo, který v pozici náměstka pro léčebnou péči zažil za pět měsíců své funkce celkem tři ministry. Co se na klíčovém úřadu v době pandemie děje? Zjišťovala to naše reportérka Iva Bezděková.

Vlivné osobnosti sociálních sítí se začaly shlukovat v exkluzivním klubu. Musíte mít pozvánku, telefon či tablet od Apple a ideálně i co říct. To poslední však není podmínkou. Z USA k nám přišla aplikace Clubhouse, která přenáší plné konferenční sály do telefonu. Její funkce tak zaujaly, že už je chtějí okopírovat velké firmy. Deník N otestoval funkce nové sítě. Hostem podcastu Studio N je Jakub Zelenka.

Proslavila ho CNN, ale když z ní odešel, ještě skončit nechtěl. A tak se načas spokojil i s ruskou televizí a neopakovatelnou kariéru dovedl do definitivního konce. V sobotu legendární moderátor a držitel ceny Emmy Larry King zemřel. Bylo mu 87 let. Jana Ciglerová připomíná jeho nejzásadnější rozhovory.

V celkovém počtu covidových úmrtí na milion obyvatel nás mezi srovnatelnými zeměmi předčí jen Belgie a Itálie. V počtu hospitalizací na JIP nás nepředčí nikdo. Zato v testování a očkování zaostáváme. Co se to s naší zemí děje? Jak velkým rizikem jsou pro nás nové mutace covidu? A může někoho nakazit i naočkovaný člověk? Petr Koubský odpovídá na vaše dotazy.

Joe Biden složil do rukou předsedy Nejvyššího soudu Johna Robertse prezidentskou přísahu. Stal se tím okamžikem 46. prezidentem Spojených států a dosáhl postu, o který v životě usiloval už třikrát. Konec Trumpovy éry a začátek té Bidenovy sledovala přímo ve Washingtonu reportérka Deníku N Jana Ciglerová.

Na Miroslava Kalouska panují nejrůznější názory, jednu věc mu ale nebylo možné upřít nikdy: byl dominantní, snadno na sebe upoutal pozornost a rychle opanoval diskusní nebo mediální prostor. Ať už v dobrém, či zlém. Po včerejšku k ní přibyla druhá: zvládl z politiky odejít civilně a bez zbytečných dramat. Miroslav Kalousek se po 22 letech vzdal mandátu poslance. Mluvil s ním reportér Honza Moláček.

Nemocnice napříč republikou plní v posledních týdnech pacienti s covidem. Naši reportéři vyjeli do regionů, aby popsali, co se děje za zdmi nemocnic. Adéla Skoupá strávila část noční služby na covidovém ARO a jednotce intenzivní péče v Náchodě. Prokop Vodrážka popisuje, jak jeden z vrcholů pandemie dopadá v chudém regionu na nemocnici Ráj v Karviné.

Davy novinářů v Berlíně Alexeje Navalného vyprovázely, davy jejich kolegů v Moskvě se ho pokoušely zastihnout při návratu do Ruska. Poprvé se opozičnímu předákovi povedlo události režírovat. Jeho hlavní odpůrce prezident Vladimir Putin dostal tentokrát pouze vedlejší roli. Cestu Navalného zpět do Ruska sledovala reportérka Deníku N Petra Procházková.

Osobní data lidí, kteří skončili kvůli koronaviru v karanténě, jsou podle zjištění Deníku N předávána policejnímu prezidiu. Informace mají nařízeno posílat krajské hygienické stanice a Česká správa sociálního zabezpečení. Odhalila to investigativní reportérka Eliška Hradilková Bártová.

Před chatou stálo dva dny SUV, ve kterém seděl neznámý muž. V zaparkovaném autě strávil každý den asi osm hodin a pořizoval si fotografie. Sledoval naši kolegyni, novinářku Moniku Tódovou ze slovenského Denníku N. „Snažíme se nepodlehnout panice. Poslední dny se také mnohem víc dívám kolem sebe,“ říká šéfredaktor Matúš Kostolný.

Když se domlouvaly dodávky vakcín, mohlo jich Česko objednat i víc. Deníku N to potvrdil důvěryhodný zdroj. Evropská komise podle něj členské státy nijak neomezovala, a to ani kritériem počtu obyvatel. Některé země – třeba Německo – si tak od některých výrobců objednaly víc dávek, než by odpovídalo počtu obyvatel. Zjistila to reportérka Markéta Boubínová.

V českém mediálním prostoru se před pár dny objevila senzační zpráva. Archeologové prý objevili v milevském klášteře schránku s odseknutou částí hřebu z takzvaného Pravého kříže, tedy kříže, na kterém zemřel Ježíš Kristus. Je to ale pravda? A je důležité, jestli je to pravda? Hostem Studia N je literární historik a pedagog Martin C. Putna. 

Přetížená nemocnice v Chebu už skoro nezvládá nápor pacientů s covidem-19 a volá o pomoc. Docházejí jí lůžka na intenzivní péči, skoro plno je i na běžných odděleních. Cheb je druhé nejpostiženější město v Česku. Jen za minulý týden tam přibyly stovky nakažených. Lidí, kteří potřebují péči v nemocnici, navíc bude příští týden dál přibývat. Situaci tam sleduje reportérka Deníku N Jana Ustohalová.

První rok s koronavirem nám ukázal mnohé, především nám ale připomněl, jak křehcí jsme – jako jedinci, společnost i republika. Vloni nás covid-19 zaskočil, do druhého pandemického roku už ale vstupujeme s vědomím, že zatímco prvotní šok trvá, další problémy a výzvy se budou objevovat. Jakým způsobem je ustojíme, záleží na každém z nás. Rok 2021 je totiž krom jiného také rokem volebním. Téma pro Adélu Skoupou, Dominiku Píhovou a Karolínu Klinkovou.

Budova Kongresu Spojených států byla včera poprvé od začátku 19. století obsazena. Naposledy se to stalo v roce 1812, kdy ji ve válce napadli a zapálili Britové. Tentokrát to byli příznivci končícího prezidenta Donalda Trumpa. Proč k tomu došlo a jaké to bude mít důsledky? Hosty Studia N jsou reportérka Deníku N Jana Ciglerová a amerikanista Jan Beneš z Ostravské univerzity.

Česká firma provozující největší pornografické stránky na světě Xvideos umožňuje nahrávat i nelegální obsah, jako je dětská pornografie nebo videa nepředstíraného násilí na lidech. Deník N zjistil, jak stránky umožňují šířit nelegální obsah. Případem se už začala zabývat česká policie. Kauza kopíruje obří skandál serveru Pornhub ve Spojených státech, který musel smazat miliony videí a společnost byla odříznutá od velké části peněz. Hosty Studia N jsou reportéři Jakub Zelenka a Lukáš Prchal.

Česko čekají v říjnu velmi důležité sněmovní volby. Boj o dvě stě poslaneckých křesel už se postupně rozjíždí. A do toho přichází zpráva, že se kontroloři z Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí obrátili na poslance – kvůli obavám o svou nezávislost. Předseda instituce podle nich její nezávislost omezil a ztížil kontrolní činnost. Většinu pravomocí si podle členů úřadu vzal pod sebe. Jak to je, zjišťovaly politické reportérky Deníku N Hanka Mazancová a Bára Janáková.

Prezident Spojených států Donald Trump se snažil v sobotním telefonátu přesvědčit státního tajemníka státu Georgie Brada Raffenspergera, aby našel dostatečný počet voličských hlasů, a změnil tak výsledek voleb v tomto státě. Informoval o tom list Washington Post, který získal záznam telefonátu. Kauzu sleduje reportérka Deníku N Jana Ciglerová.

Jednou za rok přichází čas, kdy vám dobrovolně dáváme možnost pobavit se na náš účet. Filip Titlbach sestavil výběr přeřeků, smíchu a nadávek, které jsme z epizod Studia N radši vystřihli.

Rok 2020 se blíží ke konci. Máme za sebou bezpochyby náročné období. Co jsme se díky němu naučili a v čem jsme selhali? Co krize ukázala o stavu politiky a společnosti? A jaké události ovlivní naše životy v roce 2021? Hostem Filipa Titlbacha je šéfredaktor Deníku N Pavel Tomášek. 

Bývalý ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost Dušan Navrátil ve velmi otevřeném rozhovoru pro Deník N popsal, jakému tlaku čelil od vlády i Hradu kvůli varování před čínskou společností Huawei. Mluvil s ním reportér Jakub Zelenka.

SARS-CoV-2, stejně jako jiné viry, neustále mutuje. Každá nová „generace“ se trochu liší od předešlé. Vědci po celém světě sledují změny pomocí sekvenování jeho genomu. Až dosud obvykle zaznamenávali jednu až dvě změny za měsíc. Tyto změny vznikají náhodně, jsou to chyby při přepisu genetické informace. Většina z nich nemá na fungování viru žádný vliv, to znamená, že ho nezesiluje ani neoslabuje. Mutace B.1.1.7 se od svého přímého předchůdce liší v sedmnácti genech. K tak velké náhlé změně zatím nikdy nedošlo. Co to znamená, popisuje ve Studiu N šéf vědecké redakce Deníku N Petr Koubský.

Už za necelé dva týdny by do Česka měly dorazit první vakcíny proti koronaviru. Nemocnice přitom ještě nezačaly zjišťovat, kteří zdravotníci se nechají očkovat. Jasné není ani to, jestli budou mít v první várce nárok na očkování i chronicky nemocní. Rozvoz vakcín se také zatím stále řeší, pojišťovny totiž ještě nevypsaly výběrové řízení na distributora. V Německu mezitím vzniklo na 400 očkovacích center. Národní vakcinační strategii má spolková republika už od konce října. Hosty páteční epizody jsou redaktorka pro zdravotnictví Iva Bezděková a zahraniční zpravodaj v Berlíně Pavel Polák.

Ve vykonstruovaném procesu ho obvinili z terorismu, sebrali mu ukrajinský pas a nutili ho k doznání. Nakonec ho poslali na 20 let do ruského vězení. Oleh Sencov, filmový režisér a jeden z odpůrců okupace Krymu, proti nimž Rusko tvrdě zakročilo, se rozhodl v lágru držet hladovku, která trvala 145 dní. Exkluzivní rozhovor s ním pořídila reportérka Petra Procházková. Během hladovky Sencov si tajně psal deník, který se mu podařilo propašovat ven. V Deníku N jsme jej vydali pod názvem Kronika jedné hladovky.

Pondělní jednání vlády vymezilo, jaká protiepidemická opatření budou v Česku rámovat závěr adventu a možná i blížící se svátky – pokud se ještě narychlo nezmění. V dnešní epizodě přinášíme přehled základních otázek a odpovědí s politickou reportérkou Hankou Mazancovou.

Od zítřka se můžete nechat zdarma otestovat na koronavirus tzv. antigenním testem. Pokud seženete termín. Lidé chtějí mít jistotu hlavně před vánočními návštěvami příbuzných a například v Praze už je vhodných termínů velmi málo. Na test je sice možné jít nebo jet kamkoliv, zatím ale není funkční centrální rezervační systém, který by zájemcům nabídl výběr nejbližší a časově nejvhodnější možnosti. Do Studia N přišla Iva Bezděková s informacemi i praktickými tipy.

Zuzana Hradcová provozuje malou kavárnu v centru Mladé Boleslavi. Po první vlně ji zachránili stálí zákazníci, kteří chodili i třikrát denně, aby oblíbenou kavárnu podpořili. Teď je ale neustálými změnami vlády už vyčerpaná. „Můžeme a chceme fungovat, opatření respektujeme na sto dvacet procent, ale začíná být výhodnější mít zavřeno, než otevřeno s těmi všemi omezeními,“ popisuje. 

Její příběh je součástí série Život za covidu, kterým v Deníku N přibližujeme příběhy obyčejných lidí a to, jak pandemie koronaviru zasáhla právě do jejich životů.

„Tohle jsme tu nikdy nezažili,“ říkají pracovníci krematorií. Zatímco dosud spalovali dvakrát týdně, teď jedou na třísměnný provoz, tedy bez ustání. Od března kvůli covidu v Česku zemřelo přes devět tisíc lidí. Další zemřeli i kvůli tomu, že se jim kvůli covidu nedostalo lékařské péče. Redaktor Prokop Vodrážka a fotograf Gabriel Kuchta se vydali podívat, jak se krematoria vyrovnávají s nadměrným provozem.

Index rizika PES je už pátý den nad hodnotou 60, kterou má následovat pád do přísnějších opatření. Vláda se ale tváří, jako by se nic nezměnilo. Může se nám to velmi nevyplatit, upozorňuje redaktorka Deníku N Eliška Hradilková.

Je vhodné pro vegetariány? Ne, je to maso. Přišlo kvůli němu zvíře o život? Ne, je umělé. Maso z laboratoře mění všechna pravidla. Petr Koubský vysvětluje průlomové rozhodnutí singapurských úřadů, které může znamenat milník na cestě k zásadní proměně potravinářského průmyslu. A méně zvířat na jatkách.

S médii nekomunikuje, na veřejnosti se v podstatě neobjevuje. Teď navíc Hrad Ivaně Zemanové zrušil sekretariát. Hanka Mazancová s Filipem Titlbachem to odhalili, když se snažili činnost první dámy zmapovat.

Uhelná komise minulý týden rozhodla o ukončení provozu uhelných elektráren do roku 2038. Jedná se o střední ze tří scénářů, ke kterému se přiklání i současná vláda. Tato varianta počítá s tím, že v roce 2036 dojde ke spuštění nového jaderného bloku v Dukovanech, který by měl výpadek výroby elektřiny nahradit. Víc informací přidává reportérka Markéta Boubínová.

Zatčení spolumajitele finanční skupiny Penta Jaroslava Haščáka ukázalo novou tvář Slovenska – země s odvahou zakročit proti oligarchům, kteří byli léta považováni za nedotknutelné. Co se stalo při úterní razii? A proč zatýkání pokračovalo i v policii a tajné službě? Odpovídá šéfredaktor slovenského Denníku N Matúš Kostolný.

Proč je mezi konzervativci málo žen a dělají Donald Trump a Boris Johnson konzervatismu špatné jméno? Redaktorka rubriky Kontext Dominika Píhová pátrala po tom, kdo je český konzervativec a kdo naopak konzervativní rychlokvaška. Studiem N dnes provází Jana Ciglerová.

Reportérka Petra Procházková žila v Afghánistánu za jeho, jak říká, zlaté éry. Od té doby sleduje, jak zemi mění válečný konflikt, a považuje za stěžejní, co australské úřady zjistily a jak se zachovaly při vyšetřování válečných zločinů.

V září vytekly do Bečvy kyanidy a zahubily desítky tun ryb. Stále se neví odkud. Od té doby nastaly na řece ještě dvě menší chemické havárie, ta poslední minulou středu. Více než dva měsíce od ekologické katastrofy stále není známý viník. Kriminalisté stále případ vyšetřují a shromažďují důkazy. Teď se čeká na znalecké posudky, které mají být hotové před Vánoci. Adéla Skoupá se vydala do místa, kde narůstá nespokojenost lidí.

Podle premiéra není zakázka na dostavbu Dukovan připravena. Ministr průmyslu si přitom liboval, že jde vše podle plánů. V čem je tedy problém? Jak silné jsou tlaky zájmových skupin? A mělo by Česko z tendru vyřadit nedemokratické režimy? Hostem Studia N je předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.

Bělorusové jsou odolní. Přijeli si k nám léčit rány, které utrpěli při střetu s běloruskou policií. Vše je sešito, napraveno, vydezinfikováno. Zbývá zahojit šrámy na duši. Psychiatra ale nepotřeboval nikdo z padesáti běloruských občanů, kteří jsou teď pod ochranou České republiky. Tajemstvím zůstává, jak se sem dostali. S některými z nich mluvila reportérka Deníku N Petra Procházková.

Koronavirus nám z jednotlivostí složil celek. Ukázal na všechna špatná rozhodnutí nejen teď, ale i v předchozích desetiletích, kdy všechno fungovalo samospádem nebo kdy se daly chyby zlehčovat či promíjet. Téma pro Janu Ustohalovou.

Premiér Andrej Babiš přišel s oznámením, které překvapilo řadu odborníků na jádro a potěšilo celou bezpečnostní komunitu, včetně tajných služeb – odložit vypsání tendru na dostavbu Dukovan až po parlamentních volbách. Za jeho rozhodnutím může být několik důvodů anebo jejich kombinace. Analyzovali je naši reportéři Lukáš Prchal a Honza Moláček.

Lékař se třemi atestacemi Vratislav Prejzek působí ve Šluknovském výběžku zatíženém sociálními problémy jako zjevení. V místě, odkud lékaři odcházejí, založil vlastní ordinaci. Když stát v odlehlém regionu během pandemie koronaviru nezajistil testování, pustil se do odběrů na vlastní pěst. Vede záchranářský tým v Německu, chová dobytek, investuje do vína a zaměstnává na třicet lidí. K tomu sní o založení komunitní školy. Kde stát selhává, volí vlastní řešení. Mluvila s ním Eliška Hradilková Bártová.

V posledních letech se Česku dařilo snižovat zadlužení, především díky ekonomickému růstu. Kvůli koronavirové epidemii nicméně toto období končí a z původních třiceti procent HDP český dluh prudce roste. To sice podle ekonomů není dobrý signál, ale Česko bude čelit mnohem závažnějším problémům. Více s ekonomickým redaktorem Deníku N Michalem Tomešem.

Na Bezpečnostní informační službu se připravuje diskreditační kampaň. Deníku N to řekl její ředitel Michal Koudelka. Tyto aktivity podle něj souvisejí s prací kontrarozvědky, která některým skupinám velmi komplikuje jejich plány. Tajné služby v Deníku N sleduje investigativní reportér Lukáš Prchal.

Události kolem České televize mají rychlý spád. Předseda i místopředseda Rady veřejnoprávního média se rozhodli rezignovat. Šéf Rady René Kühn odstoupil kvůli tomu, že nebyl informován o plánovaném odvolání dozorčí komise, ke kterému došlo minulý týden. Místopředseda Jaroslav Dědič je podle svých slov „lidsky vyčerpaný“. Na Kavčích horách se demonstrovalo, generální ředitel mluví o znepokojivé situaci, opoziční politici o útoku na nezávislost. Je Česká televize v ohrožení? Hostem Studia N je mediální analytik Filip Rožánek.

Svoboda a technologický vývoj posledních třiceti let přinesly obrovské změny v přístupu k informacím. Ocitli jsme se v době, která nám nabízí nepřeberné množství zdrojů. Jak se v nich ale zorientovat? Je v lidských silách rozeznat každý hoax? A nebrání nám zahlcení informacemi dělat rychlá racionální rozhodnutí? Společné debaty Deníku N a spolku Díky, že můžem se zúčastnili spoluzakladatelka projektu na osvětu o duševním zdraví Nevypusť duši Marie Salomonová, novinářka Respektu Barbora Chaloupková, youtuber Lukefry, kosmický inženýr Jan Lukačevič a editor Deníku N Filip Zajíček.

Projít coming outem vyžaduje odvahu. O to víc, pokud jste veřejně známá osobnost. Jak to může ovlivnit soukromý a profesní život? A co na to naše společnost? Do debaty queer filmového festivalu Mezipatra a podcastu Studio N se připojili režisérka Kateřina Turečková, režisér Peter Bebjak a youtuber Lukefry.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) patří mezi několik málo členů současné vlády, kteří si viditelně zakládají na své prezentaci na sociálních sítí. Například Instagram plní svými fotografiemi denně – tu v parku s pávy, tu zase sérií snímků s kloboukem. Jak zjistil Deník N, do svých služeb povolala i profesionálního fotografa, který se stal zaměstnancem tiskového odboru. Předtím si od něj resort objednal fotografické školení. Zjistili to reportéři Hanka Mazancová a Michal Tomeš.

Půl roku trvalo vyšetřování skupiny investigativních novinářů z Ruska, Británie a Německa. Došli k jednoznačnému závěru – Rusko dodnes vyrábí mezinárodně zakázané chemická zbraně typu novičok. A hlavním odběratelem tohoto zboží jsou ruské tajné služby. Tématu se u nás věnuje reportérka Petra Procházková.

Pondělní prohlášení firem Pfizer a BioNTech vyvolalo globální nadšení. Jejich vakcína proti covidu-19 má prý devadesátiprocentní účinnost. Na chvilku se zastavme, zchlaďme emoce a pojďme se s Petrem Koubským podívat na čísla a nezodpovězené otázky.

Arménie, Rusko a Ázerbájdžán podepsaly dohodu, která má zastavit boje o Náhorní Karabach. Podle mírového plánu má nastat příměří a arménské síly se mají stáhnout z nárazníkového pásma. Dramatickou situaci sleduje válečná reportérka Deníku N Petra Procházková.

Joe Biden. Jméno, které na jedné straně vyvolává radost a oslavy, na druhé straně zklamání a mnohdy i vztek. Spojené státy se vyrovnávají s výsledkem prezidentských voleb. Deník N má v Americe zahraniční zpravodajku Janu Ciglerovou, která sleduje dění v ulicích.

Na tuto chvíli jsme čekali několik dní. Podle amerických televizních stanic CNN, ABC a NBC získal Joe Biden potřebný počet volitelů, a má tak nakročeno stát se dalším prezidentem Spojených států amerických. Hostem je Jan Beneš z Katedry anglistiky a amerikanistiky Filozofické fakulty Ostravské univerzity. 

Skoro veškerou pozornost si nyní pochopitelně uzurpuje nemoc covid-19, existuje ale řada dalších koronavirů, které napadají především zvířata. Jeden z nich způsobuje u koček nevyléčitelnou felinní infekční peritonitidu – relativně rozšířené onemocnění, které zpravidla končí smrtí v řádu dnů či týdnů. 

Joe Biden, nebo Dondald Trump? Spojené státy stále sčítají hlasy z prezidentských voleb. Máme za sebou noc, při které jsme sledovali velmi těsné výsledky. Čísla Donalda Trumpa a Joea Bidena se v klíčových státech přeskakovala. Floridu ovládl Donald Trump, dobře si vede i v řadě dalších papírově vyrovnaných států. Cesta Joea Bidena k vítězství se zužuje, přestože na volitele zatím vede. A právě na Floridě, která v amerických prezidentských volbách hraje zásadní roli, je naše zahraniční reportérka Jana Ciglerová.

Slovensko se v boji s koronavirem vydalo cestou národního experimentu – začalo s plošným testováním celé země. Testování se o víkendu zúčastnily více než tři miliony lidí. Nákaza se potvrdila u jednoho procenta z nich. Co nám ukázala slovenská cesta? Na to odpovídá reportér slovenského Denníku N Dušan Mikušovič.

I když v Polsku platí koronavirové restrikce, statisíce lidí se v posledních dnech vydávají do ulic. Protestují proti téměř úplnému zákazu potratů. Masové demonstrace odstartoval verdikt ústavního soudu. Přímo ve Varšavě sledovala protesty naše reportérka Markéta Boubínová, která je hostem Studia N.

Nový ministr zdravotnictví Jan Blatný ve čtvrtek uhýbal před otázkou, zda podepsal petici Milionu chvilek pro demokracii za odstoupení premiéra Andreje Babiše. Nakonec během své první tiskové konference i později odmítl, že by výzvu podepsal. Jak ale zjistil Deník N, podpis je potvrzený jeho pracovním e-mailem. Hostem Studia N je reportér Prokop Vodrážka.

Manželka hradního kancléře Alexandra Mynářová chystá návrat do médií. Bývalá moderátorka, jejíž poslední štace byla v TV Barrandov, zamíří podle informací Deníku N do veřejnoprávního Českého rozhlasu. Tam připravuje svůj vlastní pořad. Z České televize, kde Mynářová před lety působila, musela odejít právě kvůli vztahu s Vratislavem Mynářem. Hostem Studia N je reportérka Hanka Mazancová.

Noční schůzka na pražském Vyšehradě bude s největší pravděpodobností stát místo ministra zdravotnictví Romana Prymulu, šéf poslanců ANO Jaroslav Faltýnek už odstoupil z pozice prvního místopředsedy vládního hnutí. Důvodem je obcházení vládních restrikcí v době, kdy by politici měli jít spíše příkladem. Kromě toho ale stále větší pochybnosti budí samotný obsah setkání – a nesrovnalostí s každým novým vyjádřením účastníků přibývá. Tématu se věnuje Hana Mazancová.

Papež František v novém dokumentu vyjádřil podporu pro občanské svazky stejnopohlavních párů. Významná slova hlavy současné katolické církve přitom nejsou v souladu s oficiální církevní naukou. Podle českých biskupů a teologů papežovo prohlášení rozvíří debatu o podobě vztahu církve k otázkám LGBT+. Podle kardinála Dominika Duky je nutné „kauzu“ papežovy podpory stejnopohlavních svazků vnímat v souvislosti s volbami v USA. „Jejím cílem je znejistit a dezinformovat katolickou veřejnost,“ napsal v prohlášení. Dokumentární film s papežovými vyjádřeními podle něj v žádném případě nemůže být vydáván za stanovisko církve v otázkách víry a mravů. Téma pro Prokopa Vodrážku.

Kdyby se tým prvotřídních expertů sebevíc namáhal, aby vymyslel, jak situaci v České republice ještě zhoršit, na nic lepšího by nemohl přijít. Ministr zdravotnictví Roman Prymula – pár hodin poté, co s dojemnou vážností žádal celý národ o zodpovědné dodržování omezení – se zašel s druhým mužem dominantního vládního hnutí Jaroslavem Faltýnkem pobavit do restaurace, která má být, stejně jako všechny ostatní, zavřená. Premiér Andrej Babiš vyzval oba muže k rezignaci. Roman Prymula řekl, že nic neporušil a rezignovat sám nehodlá. Páteční bouřlivé dění komentuje Jan Moláček.

Víte, že sneseme hodně, ale žít v Česku na konci října 2020 je nadlidský úkol. Proto prosíme o vaše pochopení, že plnohodnotnou epizodu Studia N, kde shrneme a okomentujeme aktuální dění, najdete v podcastových aplikacích nikoliv v obvyklém odpoledním čase, ale až dnes večer. Zatím jen můžeme potvrdit, že Česko is fucked.

Strach z nákazy, nejistota, dezinformace, hoaxy, nedůvěra ve vládní opatření. Aspektů, které ovlivňují náš postoj k současné koronavirové krizi, je víc než dost. A promítá se to i do našich vztahů a společenské debaty. Proč se nedokážeme domluvit? Na to odpovídají psychoterapeut Honza Vojtko a šéf vědecké rubriky Deníku N Petr Koubský.

Ani silný déšť lidem nezabránil, aby vyrazili do osmdesátky volebních místností, které se na Floridě tento týden poprvé otevřely. A protože je Florida jedním z nejdůležitějších států amerických prezidentských voleb, vydala se tam naše zahraniční zpravodajka Jana Ciglerová. 

Ještě před rokem měla nemocnice na okraji pošumavské Sušice mizernou pověst, lůžková oddělení nefungovala. Od té doby se změnilo mnohé – znovu se zde otevřela chirurgie, interna i jednotka intenzivní péče. Jenže podle města, které nemocnici nyní provozuje, to všechno stojí moc peněz. Vedení špitálu ze dne na den muselo skončit, což vyvolalo v jinak poklidném městě vášně. A pořádně to zamíchalo i výsledky voleb. Situaci v Sušici sleduje Michael Švec.

Demonstrace proti vládním opatřením na Staroměstském náměstí se zvrhla ve střet demonstrantů s policií. Fotbaloví rowdies, kteří tvořili podstatnou část protestujících, začali po předčasném ukončení akce útočit na policisty. Ti museli zasáhnout mimo jiné i slzným plynem a vodním dělem. Střety si vyžádaly několik zraněných. Demonstraci organizátor ukončil na pokyn magistrátu. Byl tam náš reportér Honza Moláček, který je hostem dnešní epizody Studia N.

Hudba má velkou sílu probouzet v nás emoce, ukazovat nám ty dosud nepoznané nebo nás učit empatii. Co když je ale celý hudební průmysl po dekády zahalený v melancholii? Hudební publicisté Karel Veselý a Miloš Hroch sepsali knihu, která se snaží odpovědět na otázku, proč zní populární hudba tak smutně. 

Stala se z toho rutina: mnozí z nás si alespoň jednou denně zjistí na webu ministerstva zdravotnictví, kolik nových případů nákazy covidem-19 zase přibylo. Média, Deník N nevyjímaje, nikdy neopomenou upozornit, že zase padl rekord. Ať chcete, nebo ne, jsou to hypnotizující čísla. Spoluvytvářejí náladu ve společnosti. Vláda je bere v úvahu, když rozhoduje o svých dalších krocích. Proto by měla být spolehlivá. Ale nejsou. Proč? O tom se bavíme s editorem vědecké rubriky Petrem Koubským.

V Číně loni padl rekord: narodilo se nejméně dětí v dějinách lidové republiky. Nejlidnatější země světa rychle stárne. Její vládci už pět let hlásají politiku dvou dětí, ale ta nebezpečný trend zatím zvrátit nezvládla. A tak uvolňují šrouby dál. Jenže to skřípe. Téma pro Magdalenu Slezákovou ze zahraniční redakce.

Deník N navštívil dvě české nemocnice, kde se unavení lékaři starají o těžké případy pacientů s covidem. Poslechněte si unikátní audioreportáž s Adélou Skoupou. V dnešní epizodě také rozebíráme nová vládní opatření s analytikem Janem Tvrdoněm.

Prezident Miloš Zeman si nechal od bývalého důstojníka BIS Jiřího Roma, kterého nedávno na Hradě zaměstnal, vypracovat dokument proti šéfovi kontrarozvědky Michalu Koudelkovi. Zatímco Koudelka otevřeně upozorňuje na posilování vlivu Moskvy či Pekingu, Roma před lety v BIS prošetřovali pro podezření z napojení na ruské tajné služby. Podle bývalých šéfů a důstojníků zpravodajských služeb, které Deník N oslovil, je Zemanův postup bezprecedentní a odporuje principům demokratického státu. Jeho motivací podle nich může být i tendr na dostavbu Dukovan, ve kterém příští rok BIS sehraje klíčovou roli. Hostem je investigativní reportér Lukáš Prchal.

Středočeský kraj ještě pod vedením hejtmanky za hnutí ANO Jaroslavy Pokorné Jermanové přiklepl zakázku na tisk regionálního magazínu Středočech společnosti Mafra. Ta spadá do svěřenského fondu premiéra a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše. Vydavatelství z má ze zakázky profitovat dva roky. Zjistila to investigativní reportérka Deníku N Eliška Hradilková Bártová.

Pod prohlášením 39 států proti porušování práv v Číně chybí podpis zástupce České republiky. Zatímco ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) dokument podporuje, opačný postoj měli premiér Andrej Babiš (ANO) a prezident Miloš Zeman. Zjistil to investigativní reportér Lukáš Prchal. Podrobnosti popisuje v dnešní epizodě Studia N.

Za úterý přibylo 4457 případů nákazy koronavirem. Česko se aktuálně podle statistik stalo nejhorší zemí v Evropské unii. Rychle v poslední době přibývá hospitalizovaných a skokový nárůst se v posledních týdnech projevil také v počtech zemřelých. České nemocnice jedou nadoraz a některé musejí omezovat plánovanou péči. Největší problém hlásí okres Uherské Hradiště. Tamní nemocnici chybí anesteziologové a ředitel požádal o pomoc kolegy z celé republiky. Aktuální vývoj epidemie analyzuje ve Studiu N editor vědecké rubriky Petr Koubský.

Písemný rozsudek Specializovaného trestního soudu v kauze vraždy slovenského novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky Martiny Kušnírové má 139 stran. Dokument potvrzuje, že mezi soudci nebyla shoda na tom, jak v této kauze rozhodnout. V samotném závěru končí rozsudek přiznáním, že soudci jsou nerozhodní a obávají se, že se mohou dopustit justičního omylu.

V České republice začal ode dneška kvůli zhoršující se epidemiologické situaci znovu platit nouzový stav. Potrvá třicet dnů. Tento krizový stav doprovodí další opatření, jako je uzavření středních škol v rizikových oblastech nebo zákaz hromadných akcí ve vnitřních prostorách nad deset lidí a venku nad dvacet. Proč je teď potřeba kroky vlády podrobně sledovat, vysvětluje v nové epizodě Studia N právnička a provozní ředitelka Deníku N Eva Romancovová, která se ve své praxi věnovala krizovému řízení.

Hlasy v krajských a senátních volbách jsou sečteny. V deseti krajích ze třinácti zvítězilo hnutí ANO, po jednom triumfu si připsali Starostové pro Liberecký kraj, Starostové a nezávislí ve Středočeském kraji a koalice ODS, STAN a Východočechů v kraji Královéhradeckém. První kolo senátních voleb už rovnou přineslo mandát pro jednoho kandidáta hnutí STAN, do druhého kola postupuje deset kandidátů ODS, devět zástupců Starostů, za hnutí ANO uspělo osm kandidátů a od lidovců sedm. Výsledky ve Studiu N rozebírají analytik Jan Tvrdoň a komentátor Jan Moláček.

Rusínští aktivisté a podnikatelé Mychajlo Ťasko a Vasyl Džuhan se dlouhé roky pohybovali kolem prezidenta Miloše Zemana. Nedávno je ale zatkla česká policie pro podezření z daňových úniků a soud je poslal do vazby. Zjistil to investigativní reportér Deníku N Lukáš Prchal, který je hostem dnešní epizody.

Desítky až stovky obětí mezi vojáky i civilisty, zničená bojová technika a povinná mobilizace. Už třetí den pokračují tvrdé boje mezi Ázerbájdžánem a Arménií o Náhorní Karabach. O toto sporné území se vede nejdéle trvající vojenský konflikt na východní hranici Evropy. A svět začíná mít obavy o zapojení velkých hráčů. Propaganda se nevyhnula ani český politikům. Hosty dnešní epizody podcastu Studio N jsou váleční reportéři Petra Procházková a Mirek Tóda.

Mikuláš Minář rezignoval na funkci předsedy občanské iniciativy Milion chvilek pro demokracii. Důvodem je to, že chce vstoupit do politiky. Jak chce oslovit Babišovy oddané voliče? A neroztříští ještě víc opoziční sílu? Hosty úterní epizody jsou reportér Prokop Vodrážka a komentátor Honza Moláček.

Pokud americké prezidentské volby 3. listopadu nevyhraje jeden z kandidátů naprosto přesvědčivě, ale naopak těsně, čemuž průzkumy nasvědčují, může Američany čekat bitva, jakou nepamatují, o interpretaci toho, kdo je vlastně jejich prezidentem. Šéf zahraniční redakce Deníku N Honza Kudláček.

Tvrdým nárazem do zdi pro ty, kdo prosazují systémové změny v exekucích, skončilo jedno z nejostřeji sledovaných hlasování ústavně právního výboru Sněmovny v tomto volebním období. Výbor zamítl všechny varianty místní příslušnosti a také princip jeden dlužník – jeden exekutor. Dlouho odkládané a napjatě očekávané hlasování sledoval reportér Honza Moláček.

Čísla nově nakažených rostou a země se ocitá v jedné z nejtěžších krizí v polistopadové historii. Důvěru v systém a stát má přinést nový ministr zdravotnictví Roman Prymula. Včera ho v Lánech jmenoval pan prezident. Plukovník Prymula se stal jednou z hlavních tváří razantních řešení. Co čekat od epidemiologa, vakcinologa, manažera a vášnivého šachisty? A dokáže nás vytáhnout z krize? To je téma pro Adélu Skoupou a Jakuba Zelenku.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch na dnešním krátkém ranním brífinku oznámil, že se rozhodl rezignovat. V minulých dnech byl kvůli zhoršující se koronavirové epidemii pod palbou kritiky. Jeho práci ocenil premiér Andrej Babiš, podle opozice měl ministr funkci opustit mnohem dříve. Není to ale pouze ministr zdravotnictví, kdo v téhle zemi řídí krizi. Deník N se snažil zmapovat všechna tělesa a odborné skupiny, které mají řešení pandemie v náplni práce, ale také ty, které kabinet v průběhu koronakrize nově zřídil. Hosty Studia N jsou reportérka Hanka Mazancová a analytik Honza Tvrdoň.

Koronavirová pandemie se stává dominantním tématem před říjnovými volbami a podle expertů by mohla ovlivnit i jejich výsledek. Ze strachu z nákazy může zůstat doma část seniorů - klíčová voličská skupina pro hnutí ANO a ČSSD. Jak se risk s koronavirem může vládním stranám vymstít, to je téma pro analytika Honzu Tvrdoně.

Pobouřené reakce vyvolaly snímky kamionu s běloruskými značkami, který údajně včera vjel do areálu zbrojovky v Bojkovicích na Zlínsku. Zbraně se totiž už řadu let kvůli evropskému embargu Bělorusům prodávat nesmějí. Fotky, které rozšířila mimo jiné běloruská nezávislá televize Nexta, nabraly tisíce sdílení a opozice už přišla s požadavkem, aby české orgány údajné porušení embarga vyšetřily. Lukáš Prchal a Petra Procházková zjišťovali, co je na tom pravdy.

V den návratu dětí do škol se v elektronickém systému vlády objevila novela vyhlášky o inkluzi, která vzbudila velký rozruch mezi učiteli, řediteli, rodiči dětí se speciálními vzdělávacími potřebami i odborníky. Kdyby prošla v podobě, jak ji ministerstvo školství připravilo, školy by v budoucnu nedostaly peníze na platy pedagogických asistentů pro děti, které se nevejdou do kolonek podle diagnózy. O pomoc by tak přišli žáci s tělesným postižením, závažnými vadami řeči nebo specifickými poruchami učení. Co by změna, která ještě není definitivní, mohla znamenat, popisuje redaktorka Adéla Skoupá.

Druhá vlna koronaviru dorazila i do nemocnic. Deník N na konkrétních číslech spočítal, že pokud bude nákaza postupovat tak rychle jako dosud, dostanou se počty hospitalizovaných s covid-19 na jarní úroveň zhruba za týden. Ministerstvo uklidňuje, že lůžkové kapacity pro těžké případy jsou dostatečné. Mnohé nemocnice ale mají jiný problém. Pro běžné pacienty s koronavirem nemají speciální infekční lůžka, a tak leží i na stejných odděleních jako lidé po operacích. Tématu se věnuje redaktorka Iva Bezděková.

Jste spokojení s fungováním demokracie ve vaší zemi? Podle přelomové studie skupiny vědců z Univerzity v Cambridge podíl občanů, kteří by na tuto otázku v roce 2019 odpověděli negativně, přesáhl 57 procent. Nespokojenost tak dosáhla svého dosavadního globálního maxima. K největšímu poklesu dochází v rozvinutých demokraciích. Tématu se u nás v redakci věnovala Dominika Píhová.

Poláci přišli s nečekaným návrhem, aby se na dnešním summitu V4 v polském Lublinu premiéři oficiálně setkali s běloruskou opozicí. Šlo by o velmi silné vyjádření solidarity. Předseda české vlády Andrej Babiš nicméně schůzku odmítl. Událost Deníku N popsaly tři zdroje z Úřadu vlády a Černínského paláce. Přinášíme také rozhovor s lídrem běloruské opozice Pavlem Latuškem. Hosty Studia N jsou reportéři Petra Procházková a Lukáš Prchal.

Novinář Bob Woodward, který odhalil kauzu Watergate, zveřejnil šokující nahrávky. Prezident Trump mu na nich začátkem února vysvětluje, jak nebezpečný je koronavirus. Veřejně přitom nemoc označoval za hoax a chřipku. Téma pro reportérku Janu Ciglerovou.

Premiér Andrej Babiš se svými lidmi představil během startu předvolební kampaně festival úspěchů hnutí ANO. Tvrdí, že ho nezajímají „kecy“, ale výsledky. Tak jsme se na ně podívali. Analyzoval je redaktor Jan Tvrdoň.

Internetové konspirační hnutí QAnon se přibližuje hlavnímu politickému proudu ve Spojených státech. Někteří z jeho příznivců se vydávají do boje o americký Kongres. Hvězda celého příběhu Donald Trump místo vyvracení neuvěřitelných tvrzení, že sám v tajnosti bojuje s kultem pedofilů uctívajícím satana, raději oceňuje, jak moc vyznavači QAnonu milují Ameriku i jeho samého. Co je QAnon, kde se šíří a kdo mu věří? To vysvětluje politolog Jan Charvát z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, který se věnuje politickému extremismu. 

Pokud jde o zvládání epidemie covidu, začíná naše země za svými sousedy vážně zaostávat. Do druhé vlny, o níž nikdo neví, jak vážná bude, vstupujeme nejhůř z pětice středoevropských zemí. Co dělají v Polsku, Rakousku, Německu a na Slovensku lépe než my? Odpovídá vedoucí vědecké rubriky Deníku N Petr Koubský. 

Rozchod bolí, ale není potřeba z něj odcházet se zraněním. Je přirozeným vyústěním toho, kdy se naše partnerství vyčerpá a my si už nemáme co dát. Je pochopitelné, že je v něm mnoho obviňování a negativních emocí. A ano, i terapeuti tady mohou být od toho, aby partnerům pomohli vztah emočně uzavřít a ukončit. O tom všem si povídáme s klinickou psycholožkou a párovou terapeutkou Evou Richterovou.

Příznaky podzimní virózy dokážou v době koronaviru hodně zneklidnit. Co dělat letos jinak, kam volat a co si počít, pokud lékař nebo hygienik telefon nezvedá? Kdy je nutná karanténa a co to znamená pro naše blízké? Ve veřejném prostoru se objevují rozličné, občas chaotické informace. S redaktorkou Ivou Bezděkovou popisujeme krok za krokem cestu, co dělat, když má člověk příznaky nemoci covid-19. 

Specializovaný trestní soud by měl ve čtvrtek vyhlásit rozsudek v kauze vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho přítelkyně Martiny Kušnírové. Prokuratura se snaží vrátit případ do dokazování – rozhodnutí soudu ještě není známé. Investigativní reportérka Monika Tódová ze slovenského Denníku N dala dohromady deset klíčových důkazů, které ukazují na Mariana Kočnera a Alenu Zsuzsovou.

V pondělí ve 12 hodin dorazil do Černínského paláce čínský velvyslanec Čang Ťien-min. Na půlhodinové schůzce si od náměstka Martina Tlapy vyslechl, že Česká republika nesouhlasí s tím, jak se čínský ministr zahraničí Wang I vyjádřil na adresu předsedy Senátu Miloše Vystrčila, který je na oficiální návštěvě Tchaj-wanu. Ostrov v Jihočínském moři považuje Čína za svou provincii, nad kterou pouze dočasně ztratila vliv. Jak vypadala schůzka na ministerstvu zahraničí a jaký dopad bude mít Vystrčilova tchajwanská cesta? Odpovídají reportéři Deníku N Lukáš Prchal a Jakub Zelenka.

„Wir schaffen das“ je věta, kterou před pěti lety v době vrcholící uprchlické krize pronesla německá kancléřka Angela Merkelová. Nebyla první, kdo ji vyslovil, ale byla to ona, na kom ulpěla. Tato věta, kterou chtěla dodat Němcům odvahu a optimismus, ji pak po následující roky pronásledovala, protože optimismus vyvolaný německou „vítací kulturou“ pomalu a jistě vyprchával. Kritici její uprchlické politiky jí s pomocí této věty předhazovali, že Německo to rozhodně „nezvládá“. Kancléřka svůj výrok nejprve hájila i opakovala, potom od něj v tichosti upustila. Berlínský zpravodaj Deníku N Pavel Polák zjišťoval, jak Německo největší migrační krizi zvládlo a jak se dnes žije milionu uprchlíků.

Monogamie není biologicky ani psychologicky daná. Nemáme ani důkaz, že by to byl ideální model pro děti, říká v nové epizodě podcastové série My a mýty psycholog Jiří Procházka. "Faktory, které ukazují stabilitu, jsou jiné. Monogamie ji samozřejmě může přinést, ale mnohdy ji nepřinese. Je to kulturní norma, které se těžko zbavujeme. Žijeme v určitém kulturním kontextu a lze ji jen obtížně zkoumat. Nejsme totiž neutrální."

V dnešní epizodě Studia N vás po delší době necháme nahlédnout do zákulisí novinářské práce. Deník N sledoval překotné dění přímo v Bělorusku. Kvůli bezpečnosti jsme to ale do této chvíle nemohli veřejně říct. Proč? A co jsme viděli na vlastní oči? Reportérka Petra Procházková se hlásí z letiště v Minsku.

Východní Evropa – a Československo s ní – daly za korejské války nový domov tisícům sirotků z KLDR. Na rozdíl od válečných uprchlíků z Řecka však příběh malých Severokorejců nemá šťastný konec. Magdalena Slezáková ze zahraniční redakce mluvila s někým, kdo po osudu těchto dětí pátral patnáct let: s Kim Tokjongem, autorem filmu Kim Ilsongovy děti. Poslechněte si mrazivý příběh.

Velké otázky nedávno vyvolalo rozhodnutí nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, který odmítl oživit případ premiérova údajného střetu zájmů – i když sám připustil, že Andrej Babiš patrně média z holdingu Agrofert ovládá. Rozplétali jsme, co za zdánlivě rozporuplným postupem šéfa žalobců je. A ukazuje se, že kdyby Babiš dostal ve správním řízení pokutu za skryté ovládání médií, mohlo by to ohrozit další postup žalobců v kauze jeho střetu zájmů. Proč? To vysvětluje investigativní reportér Lukáš Prchal.

Statisíce Bělorusů vzkázaly prezidentu Lukašenkovi „odejdi“. Jenže on naopak přišel – do svého paláce, v neprůstřelné vestě a s puškou v ruce. „Demonstranti se ale nezalekli,“ říká reportérka Petra Procházková. „Současné protesty nemají v novodobé běloruské historii obdobu. Do akcí se zapojují i lidé, kteří nemají vytříbený politický názor, ale jsou prostě jen strašně naštvaní.“ Poslechněte si aktuální epizodu Studia N.

Jakmile se dítě narodí, jeho mozek potřebuje pro správný vývoj a vytvoření citové vazby k sobě a ke svému okolí, především k rodičům, bezpečné a milující prostředí. Jaká varianta této vazby se v jeho raném dětství utvoří, bude mít následně i vliv na jeho intimní vztahy. O tom a mnoha dalších tématech si povídají psychoterapeuti Honza Vojtko a Petra Winnette.

Kritik prezidenta Vladimira Putina a nejvýraznější postava ruské opozice zkolaboval při letu ze sibiřského Tomsku do Moskvy. Letoun nouzově přistál v Omsku, kde Alexeje Navalného v bezvědomí hospitalizovali. „Předpokládáme, že Alexeje otrávili něčím, co mu dali do čaje. Nic jiného od rána nepil. Lékaři říkají, že toxiny se pomocí horké tekutiny rychle vstřebávají,“ napsala na Twitteru jeho mluvčí Kira Jarmyšová. Co se stalo? A komu může opoziční předák vadit? Poslechněte si aktuální epizodu s Kirillem Ščeblykinem.

Donald Trump nemá rád spoustu věcí. Bezpochyby mezi ně patří i sociální síť TikTok, kterou naopak milují děti po celém světě. Čínskou aplikaci se Trump nedávno rozhodl ve Spojených státech zakázat. Následující bouřlivý vývoj dospěl až k vydání nařízení, které americkým společnostem i jednotlivcům zakazuje obchodovat s vlastníkem TikToku – společností ByteDance.

Prezident dal firmě ultimátum 90 dní, aby americké operace své aplikace prodala, a to nejlépe velké americké společnosti. Hovoří se o Microsoftu, zájem měl projevit i Twitter a nově koupi zvažuje i společnost Oracle.

Proč se aplikace TikTok, ve které se na videích vesele zpívá a tancuje, stala předmětem obchodních válek, do kterých se pustil i americký prezident, popisuje expert na sociální sítě a ochranu soukromí Daniel Dočekal.

Radní České televize a moderátor Českého rozhlasu Lubomír Xaver Veselý o víkendu zapózoval s předsedou Dělnické strany sociální spravedlnosti na nacionalistickém srazu ve středočeských Příčovech. Extremistický politik, jehož strana bude na podzim kandidovat do krajských zastupitelstev, se fotkou okamžitě pochlubil jak na vlastním, tak i na stranickém profilu na sociálních sítích. V Českém rozhlase přitom aktuálně platí přísná předvolební pravidla, která zakazují pracovníkům rádia podílet se na propagaci kandidujících stran a politiků. O tom, jak se plíživě smazávají hranice, se budu bavit s reportérem Honzou Moláčkem. V aktuální epizodě uslyšíte také výpověď spolupracovníka Českého rozhlasu Dalibora Zíty, který se rozhodl podat podnět k Radě Českého rozhlasu. „Hnusí se mi představa, že pracuji pod jednou střechou s někým, kdo je viděn s představiteli krajní pravice,“ řekl ve Studiu N Zíta.

Běloruský diktátor Alexandr Lukašenko se podruhé ujišťoval, že ho Putin nenechá padnout na kolena. Pak si na ně chtěl kleknout sám. Ale neklekl. Bělorusko vstupuje do devátého dne boje o svou budoucnost. Co se stalo v posledních dnech a kam překotný vývoj směřuje, popisuje reportérka Petra Procházková.

"Známá psychologická studie ukázala, že když různým lidem dáte přečíst stejný obecný popis osobnosti, v drtivé většině se v něm najdou a budou se divit, jak moc to na ně sedí," říká psycholog Dalibor Špok. V nové epizodě podcastové série My a mýty rozebírají s terapeutem Honzou Vojtkem naší inklinaci k horoskopům a vysvětlují rozdíl mezi ezoterikou a spiritualitou.

Do prezidentských voleb v Americe zbývá 82 dní. Už 3. listopadu se s největší pravděpodobností ukáže, jestli se Donald Trump stane prezidentem i na další čtyři roky, nebo jestli ho vystřídá demokrat Joe Biden. Ten si teď přizval na pomoc senátorku Kamalu Harrisovu. Já jsem si do dnešní epizody podcastu přizval naši redaktorku Janu Ciglerovou, aby vysvětlila, jestli to byl dobrý nápad. 

Slovensko přistoupilo k ostrému diplomatickému kroku – ze svého území vyhostilo tři ruské diplomaty. Vyhoštění zaměstnanci ruské ambasády podle slovenské vlády prováděli špionáž pod diplomatickým krytím. Hostem další epizody podcastu je reportér slovenského Denníku N Mirek Tóda, který vliv ruských tajných služeb v zemi sleduje.

V běloruských prezidentských volbách zvítězila dosavadní hlava státu. Poslední evropský diktátor Alexandr Lukašenko získal podle Ústřední volební komise Běloruska přes 80% hlasů. Kandidátka opozice Svjatlana Cichanouská skončila podle oficiálních výsledků s 9,9%. Volby v ulicích provázely srážky policie s demonstranty. Běloruské bezpečnostní jednotky zadržely stovky lidí a nejméně jeden člověk zemřel. Podrobnosti přidává reportérka Petra Procházková.

Věrnost je hodnotou a vyjádřením monogamie. Prožívání nevěry je ohromná rána. Tlak, který přijde do vnitřního světa podváděného je enormní, říká psycholog Pavel Rataj. "S terapeutickou pomocí ale může být v některých vztazích katalyzátorem hlubšího pouta." Poslechněte si, proč v tomto tématu často selhávají samotní terapeuti.

V Poslanecké sněmovně už víc než dva roky leží návrh zákona o stejnopohlavním manželství. Poslanci a poslankyně ho zatím neposunuli ani do druhého čtení a z různých důvodů se mu vyhýbají dál. Manželství pro všechny přitom podle lednového průzkumu agentury Median podporuje 67 % Čechů a Češek. Z loňské studie úřadu ombudsmana o diskriminaci navíc vzešlo, že zpřístupnění takových sňatků by podle drtivé většiny LGBT+ lidí zlepšilo jejich situaci ve společnosti. Co si o manželství pro všechny myslí ta nejmladší a starší generace? Na to jsme se pokusili odpovědět se šesti hosty různého věku a názoru na debatě iniciativy Jsme fér a festivalu Prague Pride v Divadle U Valšů.

Kresba linií na psím čenichu je stejně jedinečná jako kresba na bříškách lidských prstů. Toho využila čínská vývojářská firma, která Pekingu pomáhá rozpoznávat lidské tváře a přišla s první čtečkou čenichů. Slibuje najít zatoulané mazlíčky i trestat nezodpovědné chovatele. Jaká rizika může nová technologie přinést? Poslechněte si rozhovor s Magdalenou Slezákovou ze zahraniční redakce.

Policisté nevědí, jestli můžou spolupracovat s politickými stranami. V zákoně je to podle policejních odborů nedostatečně vysvětleno a dochází kvůli tomu k různým sporům. Vedení odborů se proto rozhodlo, že zaplatí služby advokáta, který se obrátí na Ústavní soud, aby část zákona zrušil a nechal napsat znovu. Víc s reportérem Lukášem Prchalem.

O genderu už toho hodně víme. Psychologie se mu věnuje desítky let. Víme o sociálním konstuktu. Víme, že penis a vulva z nás nedělají muže a ženu. Přesto s tím stále jako společnost neumíme pracovat. Proč jsou v nás stereotypy tak zažrané? A jak fungují páry, které s genderem umí pracovat? Na to odpovídá psycholog a terapeut Jiří Procházka.

Plzeňská městská policie v únoru přijala do svých řad několikrát odsouzeného neonacistu. Když jeho barvitou minulost počátkem léta odhalila, nabídla, aby odešel sám. Ten to ale odmítl a městská policie mu prý sama výpověď dát nemůže. V analýze Martina Šebeni nahlížíme do Hongkongu: Tím se po zavedení zákona o státní bezpečnosti šíří šok, ticho i koronavirus. Namísto protestů v ulicích teď Hongkonžané vyplňují formuláře k emigraci.

Čtyři možné speciální nástroje mají podle ministerstva vnitra zajistit, aby i lidé v karanténě mohli volit. Voliči by k urnám mohli dorazit v autech, mohli by hlasovat skrze prostředníka nebo by k nim přišla mobilní komise. Ministerstvo zdravotnictví v neděli výrazně upravilo statistiky ohledně koronaviru. Náhlé snížení počtu aktuálně nemocných o 1775 lidí ministerstvo zdůvodnilo přetížením krajských hygienických stanic. Podle hygieniků však změnu způsobil i nový systém počítání nemocných.

Duševních problémů dětí a mladých v koronavirové krizi přibylo. Pomoc ale není vždy dostupná. Odborníci, kteří by se jim věnovali, schází jak v ordinacích, tak ve školách. Problémem je také nedostatečná prevence. V druhé části se věnujeme plánu, jak skrze inzerci v českých médiích podpořit tuzemský cestovní ruch. Podle oslovených odborníků je však dvoumiliardová investice přemrštěná a většina Čechů stejně dovolenou v zahraničí neplánuje.

Každý rok onemocní boreliózou více než 4000 lidí. Nejméně u desetiny z nich přitom probíhá choroba komplikovaně. Často kvůli tomu, že se neodhalí včas. Přinášíme příběhy pacientů, kteří mají kvůli pozdě léčené nemoci celoživotní následky. Uslyšíte také o evropské směrnici, která měla i Andreji Babišovi znemožnit skryté vlastnictví firem. Zatím se však ukazuje jako bezzubá.

Výzkumníci ze Stanfordovy univerzity přinesli výzkum, podle nějž se lidé ve Spojených státech seznamují nejčastěji online. "Pro Česko data v takové míře nemáme, ale tento trend je jasný i u nás," říká socioložka Markéta Šetinová. "V některých skupinách, například v rámci sexuálních menšin, je online prostředí pro seznamování tím hlavním způsobem už delší čas."

V článku Petra Koubského uslyšíte o vývoji vakcíny proti covid-19, který je dnes největším vědeckým bojem na světě. Počítají se minuty, koncentrace protilátek, počty mrtvých a miliardy dolarů. Druhým tématem je ocenění generála Radovana Procházky. Ten měl ve středu posmrtně obdržet Cenu Bezpečnostní rady státu, jeho rodina to však odmítla, což vysvětluje osobností premiéra a šéfa rady Andreje Babiše.

Andrej Babiš si pochvaluje výsledky jednání o evropském rozpočtu. Kromě většího balíku peněz získá česká vláda také větší volnost, jak s penězi naloží. Podivný muzikál Tomáše Vorla Kouř vznikl přesně na rozhraní dvou režimů a drží si pověst díla, které hodně zbožňuje relativně malá skupina diváků. Podle filmového kritika Kamila Fily je také jediným kultovním filmem po revoluci.

Příběh Lukáše Kaliny, který za krádež pěti kusů pečiva v nouzovém stavu dostal trest rok a půl vězení. Třikrát se neúspěšně léčil ze závislosti na alkoholu, trpí schizofrenií, jeho budoucnost je v mlze. Věnujeme se také posunutí olympijských her, které si většina Japonců nepřeje hostit ani v roce 2021. Jejich zrušení by však přišlo pořádně draho.

Česko nyní bojuje s koronavirem méně účinně než na jaře, navíc s velkými ekonomickými a morálními škodami. Na Karvinsku přibývá pozitivně testovaných setrvalým tempem, hygienická stanice však zasáhla nečekaně zostra a Ostravu tak možná čekají první velké koronavirové protesty v Česku. V druhé části podcastu se věnujeme sexuálnímu obtěžování. Co to vlastně je a jak ho poznáme?

Světe div se, i lidé s mentálním či fyzickým postižením chtějí mít a mají vztahy a sex. Je možné jim vůbec připravit vhodné podmínky? Jak se u nás změnil přístup ke vztahovosti lidí s handicapem? A také o tom, jak je někdy složité, ale naprosto nezbytné, naplnit vztahové i sexuální potřeby lidí s postižením, si povídáme s Petrem Eisnerem, předním odborníkem na toto téma.

Cestování po Evropě se s omezeními vrací do původní podoby a velká část Čechů se může opět setkávat se svými blízkými ze zahraničí. Přesto zůstávají nejméně desítky párů a rodin, které své milované neviděly už měsíce. A nehodlají už dál nečinně čekat. Příběhy rozdělených rodin líčí Eva Mošpanová. V dalším tématu se věnujeme strojvedoucím, kteří si stěžují na dlouhodobou přetíženost. Pomoci v tom mělo omezení jejich pracovní doby, které ale nakonec z loňského návrhu zákona vypadlo.

Vláda schválila ústavní právo na obranu se zbraní, proti němuž přitom sama měla řadu námitek. Podle komentátora Jana Moláčka však návrh přináší jen rizika. V druhé části podcastu uslyšíte o dostavbě elektrárny Dukovany. Peníze na ni energetické společnosti ČEZ poskytne bezúročně stát.

O Donaldu Trumpovi vyšlo mnoho knih. Autorka té nejnovější, prezidentova neteř Mary Trumpová, má ale oproti pisatelům předchozích publikací dvě přednosti: je členkou nejužší rodiny a zároveň klinickou psycholožkou. Do knihy nahlížíme v článku Jany Ciglerové. Ve druhé polovině uslyšíte o odchodu šéfa poslaneckého klubu TOP 09 Miroslava Kalouska do ústraní.

Západ prožívá revoluci, v jejímž čele stojí mladá generace. Mají pravdu obránci zvyklostí, nebo drzí útočníci? Petr Koubský v rozsáhlém textu komentuje provolání světových intelektuálů a spisovatelů a vysvětluje, jak se liberálové stali pro mladé překážkou pokroku.

Co si z rodinných vazeb přenášíme do současných vztahů? A proč se vyhýbáme společné terapii s našimi rodiči? Na to v nové epizodě podcastové série My a mýty odpovídá psycholožka Eva Richterová, která se ve své praxi věnuje rodinnému poradenství.

Česká republika se podílí na financování firem, které mají vysoké reputační riziko nebo na jejich činnost upozorňují zpravodajské služby. Vyplývá to z dokumentů, které má Deník N k dispozici. V druhé části přinášíme reportáž z druhého přírodního hřbitova v Česku, který vznikl v brněnské Líšni. Další podobné projekty, které se snaží poslední rozloučení organizovat neformálněji a šetrněji k přírodě, jsou v běhu.

Po koronavirové krizi se začala na politické scéně výrazně řešit stavba paralelní ranveje na pražském letišti v Ruzyni. Vedení Prahy je proti plánovanému rozšiřování. Ministerstva však namítají, že dostavba je z pohledu ekonomiky nutná. A na hlavní město mají páky. V článku Petry Procházkové se věnujeme příběhu Ivana Safronova - novináře, kterého dnes zatkla ruská tajná služba FSB kvůli podezření z vlastizrady. Proti jeho zatčení demonstrovali i novináři z médií, která jsou jinak loajální Kremlu.

Stovky společností, mezi kterými jsou i známé globální značky, začaly kvůli šíření nenávisti stahovat z Facebooku svou inzerci. Jejich bojkot, zdá se, nebude mít prozatím pro společnost fatální důsledky, odhalil ale některé zásadní problémy, které se největší sociální sítě týkají. V druhé části si připomeneme italského skladatele Ennia Morriconeho. Řekne-li se „hudba k westernovým filmům“, většině diváků se hned vybaví jeho motiv foukací harmoniky z klasiky Tenkrát na západě.

"Každý má právo na tajemství. Neustálá komunikace nezajistí, že ve vztahu pocítíte jistotu." Psycholog a párový terapeut Pavel Rataj boří v první epizodě nové podcastové série mýtus o konceptu neustále šťastného vztahu. "Lidé si představují jako zdravý vztah ten, ve kterém je permanentní štěstí. Štěstí v něm budou partneři zažívat do té doby, než jim tento koncept naruší komplikace. Něco jiného je koncept celistvého vztahu. Ten má ohromnou výhodu. V tomto vztahu jsme také šťastní a spokojení, ale zároveň víme a uvědomujeme si, že do něj patří i frustrace, napětí, oddálení a hádky," říká psycholog.

V Česku v posledních letech roste zájem o registrovaná partnerství. Stejnopohlavním párům však nadále komplikuje život právní vakuum, ve kterém se nacházejí jejich děti. V druhé části podcastu popisujeme změny v ruské ústavě. Provládní média budí dojem, že Rusové jako jeden člověk hlasují pro doživotní prezidentství Vladimira Putina. Kdo se ale uchýlil na sociální sítě, zjistil, že mnoho Rusů nechce žít 36 let pod vládou jedné pevné ruky. 

Dnes přinášíme článek Petra Koubského o 5G síti, kterou spouští O2 prvního července v Praze a Kolíně. K dispozici je běžným zákazníkům, pokud mají správný telefon. V druhé polovině uslyšíte příběh o penězích, které hrají roli ve válečné žurnalistice. V zápalu honu na co nejatraktivnější záběry jsou mnozí novináři ochotni platit třeba za útok na vojenský konvoj i na vesnici plnou civilistů. Někdejší válečná zpravodajka Petra Procházková popisuje osobní zkušenosti své i kolegů.

S posledními červnovými dny se uzavírá neobvyklý školní rok, během kterého strávila většina žáků a učitelů tři měsíce doma. Na pondělí a úterý vyhlásila většina škol ředitelské volno, a děti si tak pro vysvědčení šly už v pátek. Většina z nich na něm našla opět známky, přestože ministerstvo školství vyzvalo učitele, aby letos ohodnotili žáky spíš slovně. Co si české školství může z celé krize odnést a jaké problémy naopak obnažila, popisuje učitel a člen organizace Otevřeno Daniel Pražák.

Polsko čekají v neděli prezidentské volby. O znovuzvolení usiluje současná hlava státu Andrzej Duda, důležitý spojenec vládnoucí národně konzervativní strany Právo a spravedlnost. Pokud vyhraje, mohla by podle některých kritiků země nastoupit cestu Maďarska. Předvolební situaci byl přímo v Polsku zmapovat reportér Deníku N Kirill Ščeblykin.

Místopředseda vlády Jan Hamáček tvrdí, že zesnulý šéf Senátu Jaroslav Kubera nečelil kvůli cestě na Tchaj-wan tlaku Číny a Hradu, ale samotných senátorů. To podle ministra vnitra „přispělo k tomu, v jakém psychickém stavu byl“. Kuberův nástupce Miloš Vystrčil takové spekulace důrazně odmítl. Více s reportéry Bárou Janákovou a Jakubem Zelenkou.

O málokteré knize se tolik mluvilo ještě před jejím vydáním. Mohou si za to trochu i literární badatelé, protože až dosud jsme si museli vystačit bez biografie jednoho z nejznámějších českých spisovatelů – Milana Kundery. Jan Novák žádným literárním vědcem není. Přesto se na několik let ponořil do Kunderova života a přinesl o něm víc detailů, než byste možná chtěli znát. Víc s vedoucím kulturní rubriky Deníku N Ivanem Adamovičem.

Původně měla velká vojenská přehlídka na Rudém náměstí ctít tradiční, památné datum – 9. května. Jenže koronavirus plány Kremlu překazil. I když epidemiologové zrovna nejásají, prezident Putin, vrchní velitel ozbrojených sil Ruské federace, rozhodl, že nebezpečí pominulo. A tanky po Rudém náměstí pojedou. Téma pro reportérku Petru Procházkovou.

Pavla Němcová v pátek krátce po půlnoci napsala českému premiérovi e-mail, ve kterém apeluje na vyřešení jeho problému se střetem zájmů. V sobotu jí z premiérova e-mailu přišla odpověď: „Pokud považujete za normální, že nám pomatená německá poslankyně Hohlmeier diktuje, co máme v České republice dělat, tak mě to mrzí. Doporučuju si o ní něco přečíst – zkorumpovaný parazit, který se živí politikou. Na ty lži zbytečné evropské instituce, která nás stojí ročně 55 miliard a je plná líných parazitů a zelených fanatiků, kteří ohrožují náš průmysl, je zbytečné reagovat." Andreje Babiše i členy jeho PR týmu jsme několikrát požádali o reakci. Nikdo dodnes neodpověděl. Jaký je dnes vztah Andreje Babiše k Evropské unii? Téma pro komentátora Honzu Moláčka.

Václav Moravec poskytuje rozhovory jen sporadicky. "Existují ale okamžiky, kdy je nutné, aby novinář vysvětlil, jak uvažuje," říká. Poslechněte si, jak vnímá situaci v České televizi, proč v poslední době reaguje ostře na sociálních sítích a kdo podle něj parazituje na jménech známých novinářů.

S blížícím se létem se lidé ve městech připravují na vedra, kdy ulice připomínají sálající kamna. Na asfaltových silnicích nebo tmavých stěnách budov loni teploměry naměřily i 50 nebo 70 stupňů a v husté zástavbě vznikaly tepelné ostrovy, tedy horká místa, která nevychládají ani v noci. Klimatické modely příliš optimismu nepřinášejí: vlny veder budou podle nich v budoucnu delší a silnější. Jaké je řešení? Odpovídá redaktorka Adéla Skoupá.

KLDR proměnila hrozby v činy. Včera ve 14.49 poslala k zemi styčný úřad s Jižní Koreou. Pchjongjang se rozhodl Jihokorejcům „uštědřit lekci“ a vše nasvědčuje tomu, že lekce ještě neskončila – na hranici už míří severokorejští vojáci. Jihokorejská armáda varuje, že tvrdě odpoví. Eskalaci konfliktu na Korejském poloostrově popisuje Magdalena Slezáková ze zahraniční redakce Deníku N.

Nejen ve Spojených státech, ale i v mnoha světových městech lidé demonstrují proti policejnímu násilí a rasismu. Ten se v tomto případě týká především Afroameričanů. K protestům se v různých podobách přidávají i Češi. Někteří demonstrovali na Staroměstském náměstí, spousta lidí vyjádřila sounáležitost s Afroameričany přidáním černé fotky na sociální sítě nebo heslem #BlackLivesMatter. Fungují ale podmínky, za které se celosvětově demonstruje, v České republice? Dokázali jsme se vypořádat se systémovým rasismem? Na to odpovídají sociolog Daniel Prokop a reportérka Jana Ustohalová.

Zatímco situace v amerických ulicích se zklidňuje, palčivé souboje vyvstávají jinde: mezi těmi, kdo zprávy přinášejí ostatním, tedy v redakcích. Jednou z nich je deník New York Times, kde kvůli ostrému názorovému textu od republikánského senátora 800 lidí pohrozilo odchodem, a šéf komentátorského oddělení dokonce přišel o místo.

Slovenská televize JOJ v pondělí odvysílala další epizodu zábavné show Inkognito. Je to ten typ soutěže, ve které známé osobnosti hádají profese hostů a na konci odhalí jejich identitu. Během závěrečných titulků se v sestřihu objevily i záběry, na nichž se herec Maroš Kramár dotýká prstem zadku maskérky, která je k němu otočená zády. Co je toto za signál pro společnost, proč má Maroš Kramár pocit, že se nikomu omlouvat nemusí, a kde začíná sexuální obtěžování, o tom debatují slovenské novinářky, které se tomuto tématu dlouhodobě věnují – Ria Gehrerová z Denníku N a Zuzana Kovačič Hanzelová z deníku SME.

Německo je pro podnikání Agrofertu vedle Česka a Slovenska klíčová země. Koncern zde má významné podniky – mimo jiné chemickou továrnu SKW Stickstoffwerke Piesteritz a pekárny Lieken. V Německu už je také dávno v provozu registr skutečných majitelů, který musejí všechny členské země EU zavést na základě evropské směrnice. Honza Moláček zjišťoval, jaké údaje Agrofert v německém registru uvádí.

Ricinová kauza vypadala na začátku jako velká bomba, která plně zaměstnávala policii, novináře a hlavně zpravodajské služby. Nakonec se ale ukázalo, že za jednou z největších zpravodajských afér v Česku stála s největší pravděpodobností nevraživost mezi dvěma pracovníky ambasády – z nichž jeden poslal anonymní udání české Bezpečnostní informační službě. To také v pátek oznámil premiér Andrej Babiš a ministr zahraničí Tomáš Petříček. Oba Rusové navíc spolupracují s ruskými tajnými službami. Potkali se s nimi naši reportéři Petra Procházková a Lukáš Prchal a v podcastu vám popíšeme, jak takové schůzky vypadají.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil pojede na oficiální návštěvu Tchaj-wanu. Ta by se měla uskutečnit od 30. srpna do 5. září. Vystrčil počítá s tím, že ho bude doprovázet podnikatelská delegace. A připojit by se měla i vdova po jeho předchůdci Jaroslavu Kuberovi (ODS) Věra. Senát totiž podle svého předsedy zůstal reprezentantem českého sebevědomí. Jaké dopady může mít tato cesta pro Česko, probereme s Hankou Mazancovou a Jakubem Zelenkou.

Ministerstvo financí nabídlo Deníku N exkluzivní rozhovor se šéfkou resortu Alenou Schillerovou. Posléze však vyšlo najevo, že se jeho mluvčí spletl: monotematické interview chtěl nabídnout Lidovým novinám z premiérova svěřenského fondu. Termín rozhovoru pro Deník N pak z časových důvodů zrušil. Po několika dalších odkladech přestal komunikovat úplně.

Česká vláda sáhla k nečekanému a velmi ostrému kroku. Vyhostila ze země dva ruské diplomaty, na odjezd jim dala 48 hodin. Oba muži podle informací českých úřadů pracují pro ruské tajné služby. Popisujeme podrobnosti akce, na níž se podíleli diplomaté i tajné služby.

Enormní úsilí, které vynakládá farmaceutický výzkum při hledání léků na covid-19, není samozřejmě motivováno altruisticky. V sázce jsou zisky a prestiž objevitele. Závodu se účastní tolik rozmanitých hráčů, že situace je nepřehledná. Ale především – a to si řekněme zcela jasně – žádný lék na covid-19 neexistuje. Není jím slavný remdesivir a už vůbec jím není velmi nebezpečný chlorochin, který podle svých slov preventivně bere americký prezident Donald Trump. Světovou cestu za lékem sleduje náš vědecký editor Petr Koubský.

Česko by se v budoucnu mohlo obejít bez výstavby nového jaderného zdroje. Vyplývá to z interního dokumentu Uhelné komise, která se zabývá útlumem těžby uhlí a výrobou energie z fosilních paliv. Tento dokument má Deník N k dispozici a pročetl ho ekonomický redaktor Michal Tomeš.

Karanténa vyhlášená kvůli koronaviru uvrhla řadu lidí do nucené samoty. Výzkumy ukazují, že izolaci nebo vyloučení ze skupiny, které nejsou dobrovolným hledáním chvíle samoty, evoluce tvrdě trestá – úzkostí, depresí, vysokým tlakem, nespavostí a pocity podobnými fyzické bolesti. Téma pro Evu Mošpanovou.

Při policejním zásahu v Minneapolisu ve státě Minnesota zemřel Afroameričan George Floyd. Záběry, jak na něm tři policisté klečí a z toho jeden z nich, běloch Derek Chauvin, na krku skoro devět minut, natočila svědkyně a zveřejnila je na Facebooku. Od té doby se hněv afroamerické komunity – a nejen té – ve Spojených státech – a nejen tam – nedá zastavit. Dnes je to přesně týden. O rasových nepokojích mluvíme s bývalou americkou zpravodajkou Janou Ciglerovou a Janem Benešem z Katedry anglistiky a amerikanistiky Filozofické fakulty Ostravské univerzity.

ÚZIS je státní institucí, spadá pod ministerstvo zdravotnictví a funguje částečně jako úřad, částečně jako vědecká instituce, jde o to, ze které strany se na něj díváte. V krizi mu přibyla třetí funkce, která se dá pojmenovat jako centrální mozek krizového řízení. Jestli se vláda, města, obce a Prymulův tým měly rozhodovat aspoň trochu kvalifikovaně, potřebovaly data a jejich interpretaci. ÚZIS byl a dosud je jediný, kdo je může dodat. Přinejmenším proto, že má zákonem daný exkluzivní přístup k informacím, k nimž se jiní analytici nedostanou. Tím pádem také značnou odpovědnost. Poslechněte si, co všechno ÚZIS o koronaviru ví a neřekl nám to. Hostem je Petr Koubský.

Dolní komora obsadila zbývající tři místa do Rady ČT. V tajné volbě uspěli ekonomka Hana Lipovská, novinář Pavel Matocha a moderátor Lubomír Xaver Veselý. Jak bude vypadat kontrola nad veřejnoprávní televizí pod dohledem nových členů Rady a co to může znamenat pro nezávislost ČT? „Volba radních ukázala zájem mocenského konglomerátu v čele s Andrejem Babišem. Volbu uvítali i nevládní politici, kteří mají na likvidaci televize stejný zájem, jako premiér“ říká ve Studiu N Jan Moláček. 

Pokud se vše podaří, zapíše se 27. květen 2020 do dějin lidstva. Z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě má dnes odstartovat raketa Falcon 9. Cíl: oběžná dráha a na ní Mezinárodní vesmírná stanice ISS.

Čínská strana přitvrzuje a České republice dochází trpělivost. V úterním podcastu rozebíráme diplomatické problémy mezi oběma zeměmi.

Demokracie není ozdoba, ale oříšek a úkolem lidu je ho rozlousknout – slova čínského vůdce Si Ťin-pchinga. Strana, kterou Si řídí, teď jeden takový oříšek rozlouskla. Nebo aspoň nakřápla: otevřeně porušila garantovanou autonomii Hongkongu a vnutila městu svůj zákon o národní bezpečnosti. Je to konec Hongkongu, jak jsme ho znali. Téma pro zahraniční redaktorku Magdalenu Slezákovou.

Tajné služby senátorům potvrdily, že Hrad velmi pravděpodobně inicioval vznik dokumentu z čínské ambasády, který byl nalezen u zesnulého šéfa Senátu Jaroslava Kubery. Kvůli této informaci, kterou Deník N zveřejnil už koncem března, hrozí kancléř Vratislav Mynář naší redakci žalobou. Nové okolnosti popisují reportéři Lukáš Prchal a Jakub Zelenka.

Po ukrajinském majdanu přišla razantní odpověď Ruska v podobě okupace Krymu a napadení východní Ukrajiny. Rusko navíc tvrdě zakročilo proti těm, kteří s jeho kroky nesouhlasili. Mezi ně patřil i krymský rodák, filmový režisér Oleh Sencov. Ve vykonstruovaném procesu ho obvinili z terorismu, sebrali mu ukrajinský pas, mučením ho nutili k doznání a nakonec ho v roce 2015 poslali na 20 let do ruského vězení. Tam držel bezmála půlroční hladovku, během níž vznikly jeho unikátní Deníky. Ty se v průběhu loňského propuštění podařilo propašovat ven a v září poprvé vyjdou knižně rusky a ukrajinsky, v češtině je na podzim vydáme v Deníku N v naší knižní edici. Co se v nich dočtete a jaký je příběh tohoto disidenta, popisuje reportérka Petra Procházková.

Zatímco se pozornost v posledních týdnech zaměřuje na rozvolňování restrikcí a angličtinu Aleny Schillerové, tak trochu pod radarem prošla vládou opatření k výstavbě nového bloku jaderné elektrárny Dukovany. Jedno z nich by přitom mohlo mít zásadní dopad na výběr budoucího dodavatele zakázky s obrovským geopolitickým i ekonomickým významem. Její cena se zatím odhaduje na 160 miliard, ale podle zkušeností ze zahraničí se může výrazně prodražit i prodloužit. Se stavitelem by se tak stát dostal do užšího vztahu, než by v některých případech mohl chtít. Víc s editorem ekonomické rubriky Honzou Pavcem a investigativním reportérem Lukášem Prchalem.

Když Hospodářské noviny upozornily na slabou angličtinu ministryně financí Aleny Schillerové, kvůli které podle listu ignorovala klíčové videokonference s ostatní evropskými ministry, reagovala velmi ostře: „Obyčejná lež,“ napsala si na Twitteru. „V Bruselu hovořím zásadně anglicky, tlumočníka nevyužívám.“ A novináře logicky zajímalo, kdo lže. Ministryně, nebo noviny? Reportéři CNN Prima News a České televize otestovali, jak Alena Schillerová mluví anglicky. Přístup novinářů hodnotí mediální analytik Filip Rožánek a šéf Katedry mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky FF UP Petr Orság.

Na to, že ve velkokapacitních ústavech jsou porušována lidská práva, a přesto v nich nadále žijí desetitisíce lidí, dosud upozorňovaly většinou jen neziskové organizace. Teď se k nim otevřeně připojila skupina uznávaných akademiků a vznikla mimo jiné petice, která vyzývá k radikální změně systému. O opomíjeném tématu, které se možná jednou bude týkat nás všech, mluví reportérka Eliška Hradilková Bártová.

Nebýt toho, že se několik lidí vzbouřilo a zburcovalo veřejnost, stát by měl o další nemocnici méně. Příběh občanské revolty v Litoměřicích může posloužit jako návod pro ty, kdo se rozhodnou změnit politické rozhodnutí ve své obci. V rámci seriálu Česká inspirace přinášíme audio reportáž, která ukazuje občanskou statečnost.

Vyvracet či dokazovat cokoliv v největší české špionážní kauze posledních desetiletí, říkejme jí pro zjednodušení ricinová, je prakticky nemyslitelné. I ty nejdivočejší verze jsou totiž v tomto případě možné. Probíráme je s reportérkou Petrou Procházkovou.

Po celém světě utrácejí nejbohatší lidé miliardy korun za boj proti koronaviru. Výjimkou není ani Česko, kde miliardáři poslali na vývoj vakcíny víc než vláda. Přesto v porovnání se zahraničím v míře pomoci vůči svému bohatství zaostávají. Zjistil to reportér Jakub Zelenka.

„Naše politická reprezentace není ochotná nebo schopná jednat v souladu s tím, co jí říkají vlastní bezpečnostní odborníci,“ tvrdí expert na propagandu Jakub Kalenský. „Zčásti v tom hraje roli smutná sestava, která sedí na Hradě a jedná pouze v žoldu Ruska a Číny. Premiér není ochotný se této skvadře pracující v zájmu cizích, nepřátelských mocností postavit. A vláda jako celek není schopná hájit bezprecedentní situaci, kdy musí mít tři naši demokraticky zvolení zástupci ozbrojenou ochranu kvůli výhrůžkám z Ruské federace.“

Studie kolektivní imunity odhalila, že promořenost Čechů je nízká. Ze skoro 27 tisíc lidí jich měla protilátky zhruba stovka. Nejméně nakažených na 100 tisíc obyvatel bylo v Brně, nejvíc pak na Litovelsku. Co nám studie ukazuje, popisuje editor vědecké rubriky Deníku N Petr Koubský.

Česko se přidalo k celosvětovému závodu ve vývoji vakcíny proti nemoci covid 19, zatím je ale teprve na startu. Pokud vše půjde hladce, očkovací látka by podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) měla být na světě nejdříve za rok. V Británii a Německu už přitom začínají testovat vakcíny na lidech a doufají, že budou na podzim dostupné veřejnosti. Téma pro Adélu Skoupou.

Reportéři Deníku N se už několik týdnů snaží sepsat souhrnný text o tom, za jakých okolností ministerstva nakupovala roušky a další ochranné materiály. Kdykoliv se ale do tématu ponořili, vypadla na ně spousta pochybných kontraktů. Tu firma s utajeným vlastníkem v daňovém ráji, tu spící firma bez tržeb, tu firma, jejíž jednatel má několik exekucí. Jak podle dílčích zjištění stát nakupoval, popisuje investigativní reportérka Eliška Hradilková Bártová.

V oficiálních statistikách ministerstva zdravotnictví si můžeme všimnou dvou hlavních křivek. Jedna je označená vínovou barvou a klesá – to je počet oficiálně pozitivních. Druhá je zelená a roste – ta ukazuje počet vyléčených podle údajů krajských hygienických stanic. Znamená to, že je epidemie na ústupu, nebo to není tak jednoduché? A na jaká čísla má smysl se teď zaměřit? To je téma pro Petra Koubského z vědecké rubriky.

Na Letiště Václava Havla přicestoval začátkem dubna muž s ruským diplomatickým pasem. Po přistání nastoupil do připraveného auta, které ho odvezlo na ruskou ambasádu v pražské Bubenči. Jak už dříve upozornil týdeník Respekt, právě kvůli tomuto člověku dostal policejní ochranu starosta Prahy 6 Ondřej Kolář, který se od té doby ukrývá na neznámém místě. Kromě něj policie hlídá i pražského primátora Zdeňka Hřiba a starostu Řeporyjí Pavla Novotného. Víc s investigativním reportérem Deníku N Lukášem Prchalem.

Z Čečenska přicházejí další alarmující zprávy, které popisují vraždění gayů, leseb a dalších členů LGBT+ komunity. Ze země se ozývá volání o pomoc, svět však nad pácháním těžkých zločinů zavírá oči. Téma pro reportérku Petru Procházkovou.

Vláda Andreje Babiše se na svém čtvrtečním jednání rozhodla zmírnit některá zavedená opatření. Uvolnila zákaz pohybu, urychlila i otevírání obchodů. Vypořádat se musela také s rozsudkem soudu, který zrušil některá nařízení ministerstva zdravotnictví. V reakci na něj se vláda rozhodla prodloužit nouzový stav do 25. května a dnes o to požádá Sněmovnu. Novinky shrneme s analytikem Honzou Tvrdoněm.

V Česku se dnes rozběhla robustní studie, která má zodpovědět, kolik lidí se v Česku s koronavirem skutečně setkalo a vytvořilo si protilátky. Kde všude se můžete nechat otesovat, jak to probíhá a nakolik jsou výsledky relevantní, na to odpovídá reportérka Adéla Skoupá a editor vědecké rubriky Petr Koubský.

Po šesti letech se znovu objevila zpráva, že vůdce KLDR zradilo zdraví. Stejně jako tehdy hned v několika verzích: od střízlivějších zpráv o operaci srdce po vulgární tvrzení jako „Kimův mozek je po zpackané operaci kaput“. A stejně jako tehdy platí, že je třeba brát to s rezervou. Podrobnosti přidává Magdalena Slezáková ze zahraniční redakce, která se v Deníku N zaměřuje na Korejský poloostrov.

Ropa poprvé v historii ztratila za jediný den veškerou svou hodnotu. Květnový kontrakt na americkou lehkou ropu West Texas Intermediate klesl o 306 procent a prodává se za minus 37,63 dolaru. To znamená, že kdo chce ropu prodat, musí za ni ještě zaplatit. Proč se to stalo a jak se to dotkne Česka, vysvětluje editor ekonomické rubriky Honza Pavec.

Na závěr epizody si můžete poslechnout skladbu Hudbou se to nepřenáší, kterou exkluzivně Studiu N poskytla v plné kvalitě Janáčkova opera. Deník N děkuje všem umělcům za to, že nám i v těžkých časech nepřestávají přinášet podněty k zamyšlení, stále nás baví, uvolňují, podněcují kreativitu a vybouzejí emoce.

Z úst vládních politiků neustále slyšíme, že si Česko v boji s koronavirovou nákazou vede v porovnání s ostatními státy skoro nejlépe. „Jsme o krok napřed,“ prohlašoval na tiskové konferenci premiér Andrej Babiš. Koupili jsme si čas, abychom se na epidemii lépe připravili – jako jednotlivci a jako celý stát. Teď se teprve ukáže, zda byl dobře využitý, říká editor vědecké rubriky Deníku N Petr Koubský ve Studiu N.

Zemědělská firma Zemos patřící do koncernu Agrofert začala obdělávat lokalitu u Uherčic na Břeclavsku, kde byl donedávna zhruba sedmihektarový mokřad. Vytvořil se na poli během posledních několika let a stal se významným místem pro vzácné ptáky a obojživelníky. Jak ale o Velikonocích upozornila Česká společnost ornitologická, mokřad někdo vysušil. Jeho zmizení vyšetřuje Česká inspekce životního prostředí. Jak Deník N na místě zjistil, firma Agrofertu začala pozemek okamžitě připravovat pro setbu. Hostem podcastu je reportér Honza Moláček.

Už přes patnáct let se pohybuje Petr Kostka v Senátu v nejtěsnější blízkosti předsedy horní komory parlamentu. Vedl kancelář zesnulému Jaroslavu Kuberovi a teď i předsedovi Senátu Miloši Vystrčilovi. Nyní se rozhodl vystoupit, aby uvedl výroky kancléře Vratislava Mynáře o původu výhrůžného čínského dokumentu na pravou míru. Hrad doposud Senátu, Poslanecké sněmovně i médiím odmítá odpovědět, jak se papír s razítkem Hradu i čínské ambasády dostal do Kuberovy tašky. Petr Kostka mluvil exkluzivně s reportéry Deníku N.

Pokud jsou zprávy z Číny správné, začínají se město Wu-chan a provincie Chu-pej, v níž leží, po dvouměsíční karanténě postupně vracet do normálního života. Problém však je, že zprávám přicházejícím z Číny se příliš věřit nedá. Odborníci to sice tvrdí již řadu let, ale nic z toho, na co upozorňovali a pro co trpělivě a pečlivě shromažďovali důkazy, nemělo takovou sílu jako epidemie koronaviru, se kterou se svět potýká. Hostem úterního podcastu je politický geograf Michael Romancov z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Karanténa Wu-chanu, jedenáctimilionové metropole středočínské provincie Chu-pej a epicentra koronavirové pandemie, skončila. Trvala dlouhých 76 dní. Úderem půlnoci se začala otevírat dosud zablokovaná doprava a silnicemi znovu začala projíždět auta. Dění ve Wu-chanu už od počátku pandemie sleduje Magdalena Slezáková ze zahraniční redakce, která je hostem podcastu.

Na první pohled to vypadá jako soucit. Jako obava a snaha pomoci. Při podrobnějším zkoumání ruských vládních médií se ale ukazuje, že jde o cílenou dezinformační kampaň. Co je cílem? Ukázat, jak se hroutí svět, který se ještě nedávno Rusku posmíval. Propagandu Kremlu za časů koronaviru analyzujeme s reportérkou Petrou Procházkovou.

V souvislosti s následky šíření koronaviru v Česku vláda v posledních dnech vyhlašuje různá ekonomická opatření, která mají omezit drtivé dopady na české hospodářství. Jednání o některých bodech se přitom neúčastní premiér Babiš, a to kvůli Agrofertu. Některá z přijatých opatření totiž pozitivně ovlivní i ekonomickou sílu jeho holdingu. Víc probereme s politickou reportérkou Hankou Mazancovou.

Dočkali jsme se. Hradní kancléř Vratislav Mynář se po čtyřech dnech, kdy on i mluvčí Jiří Ovčáček odmítali odpovědět na otázky Deníku N, vyjádřil k dokumentu, ve kterém Čína hrozí Česku kvůli plánované cestě někdejšího šéfa Senátu Jaroslava Kubery na Tchaj-wan. Naši reportéři zjistili, že si tento „výhrůžný dopis“ vyžádal u čínské ambasády právě prezidentův kancléř Mynář. Proč Hrad v prohlášení neodpovídá na naše otázky? Jak se k tomu vyjádřila čínská strana? A jakou politickou dohru může celá kauza mít? To probereme s reportérem Jakubem Zelenkou.

Evolučně jsou lidé specialisty na nespecializovanost. Umíme zvládnout bouřky, hladomory, stejně jako epidemie, říká ve velkém rozhovoru pro podcast Studio N kněz a biolog Marek Orcho Vácha. „Jsou druhy, které jsou velmi specializované – například mravenečník. Když vyhynou mravenci, tak už toho moc nezmůže. Podobně jako lev, pokud mu vymřou pakoně a zebry. My nejsme tak rychlí jako gepardi, dobří ve šplhání jako opice, moc toho neumíme, ale jsme velmi univerzální. Podobně to má potkan. Není v ničem specialista, ale přežije všude.“ Jak jde dohromady práce kněze a evolučního biologa? Promlouvá Bůh k člověku skrze bolestné události, jako je globální epidemie? A proč má česká katolická církev problém s homosexuály? Poslechněte si celý podcast.

Rozšíření nákazy seniorů v LDN, úmrtí zdravotní sestry, která pečovala o pacienta nakaženého koronavirem. Z pražské Thomayerovy nemocnice v poslední době nechodí pozitivní zprávy. Vedení ale odmítá s médii komunikovat, a tak zůstávají některé otázky nezodpovězené. Například to, co měly sestry na sobě, když ošetřovaly pacienta s koronavirem, od kterého se nakazily. Otázkou také zůstává, jak jsou zdravotníci v nemocnici chráněni teď. Víc probereme s redaktorkou Ivou Bezděkovou.

Dokument, v němž Peking hrozí odvetou kvůli plánované cestě zesnulého šéfa Senátu Jaroslava Kubery na Tchaj-wan, si u čínské ambasády vyžádal Hrad. S diplomaty o vzniku materiálu jednal přímo kancléř Vratislav Mynář. Zjistili to reportéři Deníku N Jakub Zelenka a Lukáš Prchal. V podcastu se dozvíte více o jejich pátrání.

Zatímco se oči české veřejnosti upínaly k „leteckému mostu“ s ochrannými pomůckami z Číny, vyvstala otázka, nakolik soběstační umíme být při výrobě různých prostředků pro boj s koronavirovou nákazou. Možnosti nacházející se na českém území jsou značné, pokud je úřady dobře zkoordinují. Spočítali to reportéři Deníku N. A ještě jedno téma. Strážníci městské policie eskortovali v neděli odpoledne z Dětské nemocnice v Brně matku, která přišla na návštěvu za svým dítětem. Lékaři a sestry ji nepustili ani na oddělení. Argumentovali nařízením vedení, podle kterého nesmí do areálu žádné návštěvy. Vládní nařízení ale stanoví pro rodiče výjimku, protože mají jako zákonní zástupci právo být se svým dítětem kdykoliv. Jana Ustohalová natočila přístup nemocnice.

Stav pacienta, který tři dny dostává lék remdesivir, se podle Všeobecné fakultní nemocnice zlepšil. Muž byl odpojen od mimotělního oběhu. Jak funguje lék na koronavirus? A bude dostupný i pro běžné pacienty? Odpovídá biochemik Jan Konvalinka.

Vláda ohlásila novou strategii boje s koronavirem. Nazvala ji chytrou karanténou. Je to smělý a nezbytný krok, o jehož úspěchu rozhodnou doposud nevyřešené detaily. Jiná cesta není, ale úspěch zaručit nelze. Téma probereme s redaktorkou Eliškou Černou.

Počátkem března přišla premiérovi i některým ministrům zpráva tajných služeb, že čínská ambasáda začala v Česku skupovat zdravotnické potřeby a vyváží je do Číny – tajné služby se obávaly, že by se zboží mohlo v Česku stát nedostatkovým. Šlo o respirátory či roušky, které jsou potřeba v boji proti koronaviru a jež nyní naopak celá Evropa včetně Česka z Číny ve velkém dováží. I my nakupujeme, kde se dá, reaguje ministr zahraničí Tomáš Petříček. Zjištění Deníku N popisuje v podcastu reportér Lukáš Prchal.

Minulý týden, tedy v době nouzového stavu kvůli koronaviru, schválila vláda kontroverzní novelu o Vojenském zpravodajství, které, pokud návrh schválí Sněmovna a podepíše prezident, dostane pravomoci monitorovat český internet. Poslechněte si, jaký dopad na soukromí všech lidí v Česku to může mít. Hostem podcastu je reportér Jakub Zelenka.

Miloš Zeman řekl ve svém čtvrtečním projevu, že herci, kteří si stěžovali, že nemají kšefty, by udělali nejlépe, kdyby navštívili domovy důchodců a přinesli tam trochu radosti. Herečka Iva Pazderková odmítá, že by divadelníci přestali bavit lidi. "Spíš mě mrzí, že v dnešní době technických vymožeností tomu nebohému panu prezidentovi nezavedou do Lán internet a nepodají mu příslušné informace o tom, jaké chování a jednání je v rámci ochrany seniorů doporučeno. To znamená, že se k němu asi nedostalo, že se za nimi nemá chodit. Mrzí mě to a myslím si, že by si jako hlava státu tyto informace zasloužil." Poslechněte si rozhovor, kvůli kterému už možná Iva Pazderková podle svých slov nikdy nedostane práci. 

Rouška na obličeji nechrání vás před jinými, ale jiné před vámi. A tím zpětně zas vás. Podomácku vyrobené roušky mají menší účinnost, ale jsou výrazně lepší než nic. Co tedy dělat ve chvíli, kdy roušky nejsou prakticky nikde k dostání, popisuje editor vědecké rubriky Petr Koubský. A ještě jedno téma. Zatímco vláda od vypuknutí koronavirové epidemie jedná prakticky každý den a denně také hovoří k občanům na tiskových konferencích, prezident Miloš Zeman veřejně téměř nevystupuje. Komunikuje pouze přes svého mluvčího Jiřího Ovčáčka. Hrad z obavy před nákazou zavedl kolem hlavy státu ochranná opatření. Našim reportérům se podařilo díky zdrojům z Hradu zjistit, jak se snaží prezidenta jeho okolí chránit. Poslechněte si rozhovor s Lukášem Prchalem.

Mimořádná situace ohledně koronaviru vyvolává mezi lidmi strach a paniku. Psycholožka a specialistka na krizové intervence Daniela Vodáčková říká, že je důležité dělat cokoliv, o čem víme, že nám funguje v těžkých chvílích, a čím se dostaneme do dobrého kontaktu sami se sebou. Relaxační nebo meditační cvičení, sport nebo příjemná činnost, kterou máme rádi. Pokud patříte k lidem, kteří milují seriály nebo mají rádi knihy, pak právě vám přinášíme tipy, co sledovat, číst nebo hrát. Odpovídá redakce Deníku N, filmový kritik Kamil Fila a režisér Šimon Holý.

Vláda kvůli koronaviru vyhlásila nouzový stav. Ten trvá ode dneška po dobu 30 dnů. Mezi skupiny, které koronavirus ohrožuje nejvíc, patří jednoznačně zdravotníci. Jsou v přímém kontaktu s nakaženými, navíc je mezi nimi velká část seniorů. Od prvního výskytu nákazy v Česku už ošetřili tisíce pacientů. Přitom mají nedostatek respirátorů, tenčí se i zásoby rukavic, brýlí, overalů a dezinfekcí. Problémy lidí v první linii popisuje redaktorka Adéla Skoupá. A ještě jedno téma. Peking mobilizoval své oficiální kanály, aby v Česku šířily příběhy o úspěšném zvládání koronaviru v Číně. Snaží se tak ukázat asijskou velmoc jako příklad hodný následování, který se dokáže popasovat i se smrtící epidemií. Čína k šíření své propagandy využívá svou pražskou ambasádu a Čínský rozhlas pro zahraničí. Objevil se i inzerát, který nabízel peníze za pozitivní video o Číně. Zjistil to reportér Jakub Zelenka.

Rady České televize a Českého rozhlasu mají nové členy, kteří budou dohlížet na fungování veřejnoprávních médií. Kontrolní orgány ale zatím zůstávají neúplné. Sněmovna totiž zvolila pouze část kandidátů a někteří další teprve postoupili do druhého kola. Letošní volbu provází kauza s uniklým e-mailem poslance hnutí ANO Stanislava Berkovce, ve kterém lustruje kandidáty do Rady ČT. Nabízí se otázka, pod jakým politickým tlakem jsou tuzemská veřejnoprávní média. Zákulisí volby komentuje Honza Moláček.

Jen za loňský rok okradlo jedno jediné call centrum v Kyjevě tisíce lidí z celého světa o přibližně 60 milionů dolarů. A zatímco některé jeho oběti se topí v dluzích a nemají pomalu ani na jídlo, lidé z vedení společnosti se netají svými luxusními auty, exotickými dovolenými a zbraněmi. Kdo stojí za společností Milton Group, která call centrum provozuje, zjišťoval reportér Lukáš Nechvátal z webu Investigace.cz, se kterým Deník N spolupracuje. A ještě jedno téma. Biatlon se pojede, ale bez fanoušků, oznámil premiér Andrej Babiš minulé pondělí – tedy čtyři dny před začátkem závodů Světového poháru v Novém Městě na Moravě kvůli obavám z koronaviru. Jindy plnou arénu museli pořadatelé narychlo oplotit a do celého areálu mohli pouze lidé s akreditací. Ti nejvěrnější fanoušci během čtyřdenních závodů na Vysočině alespoň na několika místech obestoupili plot a podporovali úplně každého závodníka. Přímo na biatlonu se byl podívat náš sportovní reportér David Janeczek.

Dozorující státní zástupce Jaroslav Šaroch a policista Pavel Nevtípil chystají nové výslechy v kauze Čapí hnízdo. Detektiv Nevtípil navíc dostal od svých nadřízených k ruce další policisty, kteří mu mají ulehčit práci. I tak se ale zřejmě vyšetřování nejsledovanějšího případu současnosti protáhne až do léta příštího roku. Zjistil to reportér Lukáš Prchal. A ještě jedno téma. Nejrozšířenější sociální síť Facebook ohlásila nové kroky proti šíření dezinformací o koronaviru. O původu nemoci nebo boji proti ní se už objevila řada „zaručených zpráv“. Česká dezinformační scéna se sice nákaze také věnuje, ale v posledních dnech spíše řeší migraci. Téma Honzy Tvrdoně.

Joe Biden vítězí, Bernie Sanders oslabil, Michael Bloomberg to vzdal. Po nejdůležitějším dni amerických primárek už je mnohem jasnější, kdo bude stát proti Donaldu Trumpovi v boji o prezidentské křeslo. Jana Ciglerová popisuje, jak funguje americký volební systém a kdo má jaké šance na vítězství. A ještě jedno téma. Česká republika se dohodla s Ruskem na prvních krocích, jak řešit třicet let opomíjený problém s budovami, které obě země užívají na území druhého státu. Moskva však i nadále porušuje dohody o pronájmech bytů, na kterých v Česku neoprávněně vydělává. Téma Lukáše Prchala.

Na hranicích Řecka a Turecka je velmi napjatá situace. Tisícovky lidí se snaží dostat do Evropské unie. Ankara přestala uprchlíkům v cestě na Západ bránit. A řecká policie používá i slzný plyn, aby migranty zastavila. Lidé, kteří se snažili překročit hranice, uvěřili turecké policii, když jim tvrdila, že je na druhé straně čeká otevřená řecká náruč. Jenže se z tohoto pokusu o návštěvu Unie vrátili bez peněz, bez pasu, někteří nazí a zbaveni posledních zbytků lidské důstojnosti. Přímo na hranici Řecka a Turecka sleduje situaci naše reportérka Petra Procházková a fotoreportér Gabriel Kuchta.

Na pražském Hradčanském náměstí došlo k významnému církevnímu stěhování. Karmelitky se přesunuly ze samého srdce Prahy do středočeských Drast. Ženy, které tráví většinu svého života uzavřené před světem, tak kvůli přesunu musely přerušit svůj běžný řád – vyjít zpoza klášterního prostoru a znovu se po letech částečně otevřít světu. Společně s reportérem Prokopem Vodrážkou přinášíme velkou audio reportáž ze života tohoto řádu.

V České republice máme první případy virového onemocnění Covid-19. Co je nezbytné v tuto chvíli vědět, jaké praktické informace potřebujete a proč není čas na paniku, popisují editor vědecké rubriky Petr Koubský a Iva Bezděková, která se u nás v redakci věnuje zdravotnictví. A ještě jedno téma. Za daňové úniky odsouzený Tomáš Pitr radí Jaromíru Soukupovi se zkrocením dluhů v jeho mediálním impériu, kam spadá agentura Médea nebo vydavatelství Empresa Media včetně televize Barrandov. Soukup je už od začátku roku pod tlakem věřitelů a jeho firmám hrozí insolvence. Významnou částku mu přitom měl půjčit další odsouzený podnikatel – Roman Janoušek. Téma Jakuba Zelenky.

Hosty druhé Debaty N v Knihovně Václava Havla byli spisovatel Jiří Padevět, historik Libor Svoboda a spoluautoři nové knihy Tváře normalizace Eliška Černá a Jan Wirnitzer. Moderuje redaktorka Deníku N Jana Ustohalová. 

Před několika týdny by to ještě zřejmě žádný politický pozorovatel neodhadoval. Poprvé v historii samostatného Slovenska by mohl parlamentní volby vyhrát někdo jiný než Vladimír Mečiar nebo Robert Fico. Stačí, aby se potvrdily výsledky průzkumu, který na Slovensku nemůže vyjít. Dva týdny před volbami totiž tamní média nesmějí zveřejňovat předvolební průzkumy. My jsme jej zveřejnili. Co může ztráta vlivu Fica na zemi znamenat, hodnotí šéfredaktor slovenského Denníku N Matúš Kostolný. A ještě jedno téma. Stanislav Křeček nastoupil do funkce rázně. Hned první den nazval změny, které chce udělat v kanceláři veřejného ochránce práv, „nocí krátkých nožů“. Zástupkyně nového ombudsmana Monika Šimůnková ho v rozhovoru pro Deník N otevřeně kritizuje za to, jak vystupuje na veřejnosti. Mluvila s ní redaktorka Jana Ustohalová.

Koronavirus se rozšiřuje po Evropě. Dva nové případy se dnes objevily v Rakousku. Itálie hlásí, že se nemoc s názvem COVID-19 rozšířila i na jih země. Nepodcenilo Česko přípravu na možné rozšíření infekce u nás? Hostem úterního podcastu je hlavní hygienička a náměstkyně ministra zdravotnictví Eva Gottvaldová.

V rámci projektu Česko-čínské objímání mluvíme s aktéry, kteří na nejvyšších postech hráli významnou roli ve sbližování obou států a kteří stále obhajují totalitní politiku komunistické země. Jakub Zelenka vyzpovídal expremiéry Jiřího Paroubka a Petra Nečase, kteří s Čínou dodnes udržují při životě vřelé osobní vztahy. A ještě jedno téma. V posledních hodinách přichází zprávy o obětech nového tipu koronaviru z Itálie. Země je teď co do počtu nakažených třetí země na světě. Onemocněly tam už stovky lidí. V Itálii situaci sleduje naše spolupracovnice Katka Kňapová.

Martin Baláž vyšetřoval vraždy ve Zlíně nebo jako šéf týmu Tempus objasňoval staré případy z 90. let. Od loňska ale velí policistům, kteří chrání prezidenta Miloše Zemana i jeho předchůdce Václava Klause. V nezvykle otevřeném rozhovoru pro Deník N popsal, jaká specifika má ochrana prezidenta s pohybovými problémy. Mluvil s ním reportér Lukáš Prchal. A ještě jedno téma. Předvolební nervozitu na Slovensku rozvířila kauza, která se rozpoutala kolem vydavatelství vlastněného skupinou Penta. Redaktor bulvárního týdeníku Plus 7 dní se nepřímo zeptal premiéra Petera Pellegriniho, jestli je gay. Ten odpověděl, že ne. Reportér se prý ještě ani nestihl vrátit do redakce a šéfredaktorka už měla dva telefonáty, co to mělo znamenat. Rozhovor vyšel, otázku na sexuální orientaci ale vydavatel stopl a šéfredaktorka podala výpověď. Je samozřejmě nepřípustné, že vydavatelství takto zasahuje do obsahu. Neměla by nám ale uniknout ještě jedna rovina příběhu. Ptát se někoho na sexuální orientaci je nemístné. Proč? Poslechněte si celý podcast.

Milan Halbich působí u policie řadu let. Pracuje pro ochrannou službu a má za úkol chránit Úřad vlády, tedy i premiéra Andreje Babiše (ANO). Teď s ním jeho nadřízený, generál Jiří Komorous, zahájil kázeňské řízení. Halbich loni v červnu před desítkami lidí v Chomutově vystoupil na demonstraci Milionu chvilek pro demokracii a veřejně kritizoval premiéra a jeho spolupracovníky. Pokud vedení policie rozhodne, že chyboval, může přijít o část platu, nebo může být v krajním případě i propuštěn od policie. Zjistil to Lukáš Prchal. Včera složil slib čtvrtý český ombudsman Stanislav Křeček. Úřad veřejného ochránce práv povede muž, který v něm působil přes šest let jako zástupce předchozí ombudsmanky Anny Šabatové a který podle svých slov chce úřad navrátit zpět „obyčejným lidem“. Deník N analyzoval, komu veřejný ochránce práv ve skutečnosti pomáhá nejvíc. Víc s Eliškou Černou.

Ústavní soud zamítl návrhy prezidenta Miloše Zemana a skupiny poslanců především z hnutí ANO na vyškrtnutí některých pasáží ze zákona o střetu zájmů. Hlava státu i poslanci žádali zrušení paragrafů, které veřejným činitelům zakazují vlastnit média a firmám, v nichž mají více než čtvrtinový podíl, pobírat dotace. Podle ústavních soudců nejde o zásah do ústavních práv politiků. Víc s Honzou Moláčkem. A ještě jedno téma. Je to nejsledovanější proces predátorského sexuálního chování v éře #MeToo. Kdysi mocnému muži Hollywoodu stojícímu za řadou filmových trháků hrozí kvůli obvinění ze sexuálního obtěžování, vyhrožování, nebo přímo znásilňování až doživotní vězení. Harveyho Weinsteina obvinilo přes 80 žen. Jaký může mít výsledek tohoto procesu dopady? Popisuje Honza Kudláček.

Nejrůznější scénáře a plány na změny ve fungování veřejnoprávní BBC se britskými médii propírají dlouhodobě. O víkendu však nedělník Sunday Times zveřejnil zatím ten nejvíc alarmující: licenční poplatky nahradí předplatné a BBC přijde o většinu televizních a rozhlasových stanic. A ačkoliv jde o citaci nejmenovaného poradce kabinetu Borise Johnsona, kontroverzní vize znovuotevřela debatu o koncesionářských poplatcích, roli BBC i vztahu současné vlády k médiím. Víc probereme s naší spolupracovnicí ve Velké Británii Dominikou Píhovou. A ještě jedno téma. Téměř 60 procent lidí si myslí, že Miloš Zeman je s občany v kontaktu a zná jejich problémy. Prezident přitom v posledních měsících v podstatě neopouští Prahu nebo Lány, mezi lidi se dostane pouze sporadicky, analyzuje Honza Tvrdoň.

Ruský podnikatel, který obdarovává rodinu nového ruského premiéra nemovitostmi za stovky milionů a byl ve vlasti i ve Švýcarsku vyšetřován pro podezření z daňových podvodů, má byznys v Česku. Deník N zjistil, že si tady pořídil několik bytů za desítky milionů korun, aby je záhy zase prodal. Kauzu popisuje reportérka Petra Procházková. A ještě jedno téma. Pro polovinu českých zaměstnanců je to běžná situace. Pokud jim doslouží lednička, přestane fungovat auto, které potřebují k práci, nebo jejich dítě přijde domů s tím, že by rádo jelo na lyžák, utratí všechny své peníze, přiberou si v práci přesčasy nebo si jednoduše půjčí. To s sebou může nést řadu důsledků. Kromě dluhů například zdravotní problémy, společenskou izolaci nebo horší podmínky v zaměstnání. Jaký by měl být důstojný plat? Odpovídá ekonomická redaktorka Tereza Mynářová.

Herečka Vlastina Svátková požádala veřejnost o pomoc v případě mladé ženy, která ji více než rok pronásleduje. Policie kroky pětadvacetileté Ivety totiž nevyhodnotila jako nebezpečné. Jaký je život se stalkerkou? Poslechněte si rozhovor v podcastu Studio N.

V sobotu uplyne třicet let od zrušení Státní bezpečnosti. Bývalý disident Radek Schovánek, který léta pracoval v Ústavu pro studium totalitních režimů, tvrdí, že ve skutečnosti StB nikdy nezanikla. Více než polovina jejích pracovníků totiž ve službách státu zůstala i po revoluci. Schovánek Deníku N prozradil přesný počet zaměstnanců StB, kteří po roce 1989 zůstali ve státních službách. Mluvila s ním Renata Kalenská. A ještě jedno téma. V českých kinech se už za několik dní objeví dokumentární film V síti od režisérů Víta Klusáka a Barbory Chalupové. Snímek má radikálním způsobem otevřít téma zneužívání dětí na internetu. Nakolik je ale tento psychosociální experiment etický? Odpovídá Lenka Vrtišková Nejezchlebová.

Třebíč a blízké okolí už několik let zažívají zvláštní situace. Manažeři z korejské jaderné firmy KHNP spolu s dobrovolníky zkrášlují veřejná prostranství, natírají ploty nebo pomáhají ve školách. Korejci se tak snaží přiblížit tendru za stovky miliard korun na dostavbu Dukovan. Společnost navíc spustila i online kampaň, která má Čechy přesvědčit o kvalitě korejských reaktorů. Podrobnosti od Jakuba Zelenky a Honzy Tvrdoně. A ještě jedno téma. Šéf zahraniční redakce Honza Kudláček se spojil s jedním z pasažérů, kteří jsou kvůli nákaze koronavirem „uvězněni“ na lodi Diamond Princess kotvící v karanténě v japonské Jokohamě. Poslechněte si, co tam pasažéři zažívají.

Pondělní jednání, na kterém vláda Andreje Babiše nečekaně a na poslední chvíli odklepla žalobu na Evropskou komisi kvůli Agrofertu, opět připomnělo premiérovy problémy se střetem zájmů. Samotného jednání a hlasování se totiž Babiš neúčastnil. A jak Deník N zjistil, nebylo to zdaleka poprvé. Podrobnosti ve studiu popisují reportéři Hanka Mazancová a Honza Tvrdoň. A ještě jedno téma. Díky odvaze čínských lékařů a novinářů můžeme zrekonstruovat počátky wuchanské epidemie a pochopit, proč virus 2019-nCoV zabil a pořád zabíjí lidi, kteří vůbec zemřít nemuseli. Je to temná výpověď o straně, která vládne Číně, pochmurný příběh bez happy endu. Příběh Wuchanského deníku přibližuje Magdalena Slezáková ze zahraniční redakce. A v tématu pokračujeme i s Adélou Skoupou, která jako první pořídila rozhovor s českým vědcem, který stojí za vývojem léku proti koronaviru.

Peking a jeho politika stále častěji dominuje titulním stranám světových i domácích médií. Stále častěji se skloňuje bezpečnost i vliv na základy demokratického zřízení, ke kterému Čína přináší alternativu. V připravované knize Deníku N hledá Jakub Zelenka odpovědi na otázky, co nástup Číny pro Česko znamená a jak vést s tímto totalitním státem co nejrovnocennější dialog. A ještě jedno téma. Novým durynským premiérem se stal Thomas Kemmerich ze strany Svobodných. Jeho zvolení je na německé politické scéně velkou senzací, protože mu do křesla pomohly hlasy pravicově populistické Alternativy pro Německo (AfD). Celoněmecké vedení AfD volbu v Durynsku komentuje následovně: Obcházet nás už nemůžete. Situaci tam sleduje náš zahraniční zpravodaj Pavel Polák.

Vláda na poslední chvíli a bez větší pozornosti odkývala žalobu k Soudnímu dvoru EU. Důvodem jsou pozastavené platby bruselských peněz pro holding Agrofert z listopadu loňského roku. Podání žaloby navrhl ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) a kabinet jeho rozhodnutí potvrdil. Ačkoli komise později proplacení peněz schválila, podle resortu jde o princip. Zjistila to reportérka Deníku N Hana Mazancová. A ještě jedno téma. Velká Británie minulý pátek oficiálně vystoupila z Evropské unie. Tamní noviny o tom informovaly různě. Třeba The Sun přišel s titulní stranou Our Time Has Come. Daily Express to hodnotil slovy Yes, We Did It. Naopak Guardian přišel s titulkou Small Island, který doplnil podtitulkem, že jde o největší hazard za poslední dobu. Jak to tedy je? Fakta přináší šéf zahraniční redakce Honza Kudláček.

Koronavirus je už dva týdny předmětem pozornosti celého světa. Podle oficiálních statistik Johns Hopkins University se jím nakazilo zhruba 20 700 lidí, z toho 430 lidí zemřelo. Máme ale skutečná čísla? A měli bychom mít obavy? Odpovídá editor vědecké rubriky Petr Koubský. A ještě jedno téma. Ambiciózní projekt na propojení sjezdovek ve Špindlerově Mlýně se dal do pohybu po získání klíčového povolení EIA, které vyhodnocuje dopad na životní prostředí. Část peněz potřebných k výstavbě už investoři složili na účet. Investigativní reportérka Eliška Hradilková Bártová rozklíčovala, kdo za projektem stojí.

Jezevci letos v Česku neulehli k zimnímu spánku. Stěhovaví ptáci neodletěli na jih. Ve sněhu je nejnižší zásoba vody za posledních dvacet let. Co se děje s přírodou a je to běžné? Na to odpovídá Adéla Skoupá. A ještě jedno téma. Policie se zabývá vydáváním antisemitských knih nakladatelstvím Bodyart Press ze Žďáru nad Sázavou. To vydalo mimo jiné publikaci s názvem Mýtus šesti milionů, která otevřeně popírá masové vyvražďování Židů za druhé světové války. Kriminalisté začali produkci nakladatelství řešit na základě textů Deníku N, které u nás napsal Lukáš Prchal. Poslechněte si, kde začalo jeho pátrání.

Oficiální připomínky Dne památky obětí holokaustu v Senátu se před několika dny zúčastnil také vnuk Arnošta Lustiga. Čtyřiadvacetiletý Svět Lustig žije převážně ve Švýcarsku, kde se narodil jako syn Lustigovy dcery Evy a jejího manžela Vijaye Raghavana, který je Ind. V podcastu Studio N mluví především o projevech rasismu, s nimiž se v Česku setkává kvůli své barvě pleti.

Dlouho očekávaná třetí řada německého seriálu Babylon Berlín je tady. První z dvanácti dílů zpřístupnila minulý pátek placená televize Sky a také HBO GO. Na podzim by pak měla novou seriálovou řadu odvysílat i veřejnoprávní televize ARD. Práva na pokračování nejdražšího německého seriálu v dějinách se prodala už do více než stovky zemí. Zahraniční zpravodaj Deníku N Pavel Polák při nahrávání podcastu prochází místa, kde se seriál natáčel. A ještě jedno téma. Britský premiér Boris Johnson čelí kritice ze strany Spojených států za to, že umožní čínské firmě Huawei postavit část nové sítě 5G v zemi. Prezident Donald Trump už víc než rok lobbuje u svých spojenců, aby omezili vliv firmy ve svých zemích, a obviňuje ji z ohrožení národní bezpečnosti. Podrobnosti popisuje redaktor zahraniční rubriky Kirill Ščeblykin.

Hosty první Debaty N v pražském divadle Alfred ve dvoře byli ústavní soudkyně Kateřina Šimáčková, politický komentátor Jindřich Šídlo, zakladatelka Internetového institutu Tereza Bartoníčková a šéfredaktor Deníku N Pavel Tomášek. Celou diskuzi si můžete poslechnout v dnešním podcastu Studio N nebo se podívat na záznam videa na webu denikn.cz.

Poslechněte si otevřený rozhovor s moderátorkou 168 hodin České televize Norou Fridrichovou. O tom, proč pro novináře není rizikem politik, ale vlastní šéf. A také o tom, proč si ke své práci přibrala starost o matky samoživitelky.

Čeští pacienti se čím dál častěji potýkají s výpadky léků. V současné době na trhu chybí víc než dvacet nenahraditelných přípravků. Tisíce pacientů s Parkinsonovou chorobou, s vážným srdečním onemocněním nebo s tuberkulózou tak nemají k dispozici léky, které nutně potřebují. Podrobnosti k tomu zjišťovala redaktorka Iva Bezděková. A ještě jedno téma. Evropská komise zvažuje zákaz rozpoznávání obličejů ve veřejných prostorách. Záporné společenské důsledky zatím převažují nad kladnými. Proč? Vysvětluje editor vědecké rubriky Petr Koubský.

Přes dvě stě nakažených, čtyři mrtví, pacienti v dalších třech zemích východní Asie. Nový koronavirus se šíří a podle vládního experta se adaptoval k přenosu z člověka na člověka. Navíc se blíží čínský Nový rok a na cesty se vydají stamiliony Číňanů. Co novém viru víme, popisuje Magdalena Slezáková ze zahraniční redakce. A ještě jedno téma. Nedávná bezpečnostní chyba Facebooku odhalila, že za stránkou Zastavme zloděje, která dehonestuje podnikatele Zdeňka Bakalu, Milion chvilek pro demokracii i poslance Miroslava Kalouska, stojí - v uvozovkách - protikorupční aktivista, který na Slovensku organizoval studentské protesty. Co je jeho záměrem, zjišťoval redaktor Prokop Vodrážka.

Ve slovenském Pezinku dnes pokračuje proces s obžalovanými z vraždy investigativního novináře Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové. Ve speciálním podcastu uslyšíte, jakým způsobem policie vrahy vypátrala. Dozvíte se, v čem přesně pomohl Facebook a proč nevyšel pokus se satelity.

Americký prezident Donald Trump a čínský vicepremiér Liou Che podpsali v Bílém domě první část obchodní dohody. Dlouho očekávaný pakt má ale ke konci americko-čínské obchodní války hodně daleko. Proč bude druhá fáze smlouvy nesrovnatelně složitější? A kde byl při podepisování čínský vůdce Si Ťin-pching? Odpovědi nabízí Magdalena Slezáková ze zahraniční redakce. A ještě jedno téma. Budova českého velvyslanectví v Berlíně je pro tamější památkový úřad významnou architektonickou stavbou, kterou chce v německé metropoli za každou cenu zachovat. Berlínští památkáři teď čekají na návrh českého ministerstva zahraničních věcí, jakým způsobem ji republika hodlá zrekonstruovat tak, aby ambasádě zůstal její unikátní brutalistický vzhled. Proč se k budově upírají zraky památkářů a jak náročná bude oprava? Vysvětluje berlínský zpravodaj Deníku N Pavel Polák.

Z premiéra z minuty na minutu zástupcem hlavy Bezpečnostní rady Ruska. Takový osud postihl ruského předsedu vlády Dmitrije Medvěděva, který po vystoupení prezidenta Putina před oběma komorami Federálního shromáždění přišel o křeslo, o své podřízené a o kancelář v moskevském Bílém domě, který je sídlem vlády. Příprava na revoluční změny pod Putinovou taktovkou právě začala – a sleduje ji reportérka Petra Procházková. A ještě jedno téma. Dnešní ženy se během svého života nejspíš nedočkají stejných výdělků jako muži. A pravděpodobně ani jejich dcery. Tvrdí to experti Světového ekonomického fóra v analýze Global Gender Gap Report 2020. Tempo dohánění mezd se letos navíc zpomalilo. Studii prozkoumala Tereza Mynářová z ekonomické redakce.

Bývalý poslanec a zástupce ombudsmana Stanislav Křeček přijal nominaci prezidenta Miloše Zemana na post veřejného ochránce práv, řekl to v rozhovoru pro Deník N. Úřad by podle svých slov vedl úplně jinak než Anna Šabatová, jejíž funkční období končí v únoru. Nesoustředil by se tolik na diskriminaci, která podle něj představuje jen malou část problematiky a mají ji řešit soudy. Stanislava Křečka přibližuje Honza Moláček. A ještě jedno téma. V českém hokeji se vede velká debata o tom, že je potřeba lépe vychovávat mladé hráče a více vzdělávat trenéry. Česká hokejová reprezentace do dvaceti let už totiž 15 let čeká na medaili. Posledním trenérem, který ji přivezl, byl Alois Hadamczik. Co je důvodem špatného stavu českého hokeje, vysvětluje David Janeczek ze sportovní redakce.

TV Barrandov a Pražský hrad řeší budoucnost pořadu Týden s prezidentem, kde má současná hlava státu Miloš Zeman exkluzivní prostor. Obě strany aktuálně jednají o tom, jestli budou pravidelné rozhovory s moderátorem, ředitelem a bývalým boxerem Jaromírem Soukupem pokračovat i v novém roce. Proč jsou dobré vztahy s Hradem pro TV Barrandov důležité, popisují Hana Mazancová s Jakubem Zelenkou. A ještě jedno téma. Systém elektronických neschopenek, který běží od nového roku, se potýká s problémy. Nemocný by si měl podle lékařů ohlídat, jestli jeho zaměstnavatel e-neschopenku skutečně dostal. Až desetina formulářů totiž údajně stále čeká na úřadech ke zpracování. Ministerstvo práce a sociálních věcí přesto tvrdí, že je systém plně funkční a není důvod k obavám. Víc k tomu zjišťovala Iva Bezděková.

Páteční bezpečnostní chyba Facebooku dovolila na pár hodin nahlédnout do pozadí facebookových stránek, které nemusí a většinou ani nejsou svázány s konkrétním člověkem. Redakce Deníku N tak zjistila, kdo konkrétně stojí za statusy politiků, firem a dalších zájmových skupin. Co se stalo a na co jsme díky tomu přišli, vysvětluje Petr Koubský. A ještě jedno téma. Dnes ráno začalo na Slovensku zřejmě nejsledovanější soudní líčení v historii země. Před soudem stanuli všichni čtyři obžalovaní z vraždy novináře Jána Kuciaka, při které byla zastřelena i jeho přítelkyně Martina Kušnírová. Vraždu si podle obžaloby objednal Marian Kočner, o jehož podnikatelských aktivitách Kuciak psal. Jak probíhá soudní líčení, popisuje editor slovenského Denníku N Filip Obradovič.

Poslechněte si celý rozhovor Jany Ciglerové s Australanem Tobym Downsem o masivních požárech. Bonusové interview je v angličtině. Dabovaný rozhovor si můžete poslechnout v pátečním Studiu N.

Přes dvacet mrtvých lidí, asi půl miliardy uhynulých zvířat, víc než osm milionů hektarů sežehnuté půdy. A spolu s tím i varování vědců: „Je to horší než bezprecedentní. Je to katastrofa.“ Takto se dají v několika slovech popsat současné lesní požáry v Austrálii. Magdalena Slezáková ze zahraniční redakce popisuje, proč jsou požáry tak ničivé a jaké mají následky. Ve druhé části epizody uslyšíte rozhovor Jany Ciglerové s Australanem Tobym Downesem.

Pojem brexit už se vžil do obecného povědomí. Z Velké Británie ale přichází další termín, který bychom si měli zapamatovat. Megxit. Ten označuje rozhodnutí prince Harryho a jeho manželky Meghan vzdát se své role v královské rodině a stát se finančně nezávislými. Co přesně se stalo a proč o tom nevěděla královna, popisuje spolupracovník Deníku N v Londýně Ivan Kytka. A ještě jedno téma. V nejznámějším českém horském středisku v Krkonoších byl zbourán hotel Barbora, a to i přesto, že mělo jít pouze o přístavbu. Na jeho místě už roste nová budova. Za projektem stojí spolumajitel skupiny Penta Marek Dospiva a přítel lobbisty Romana Janouška. Zjistila to naše investigativní reportérka Deníku N Eliška Hradilková Bártová.

Ceny panelových bytů v Praze rostou v průměru rychleji než v novostavbách. Zrekonstruovaný panelový byt 3+1 poblíž metra stojí už mezi pěti až šesti miliony korun. Za podobnou cenu se přitom dá v Praze sehnat i stejně velký byt v novostavbě nebo ve staré cihlové zástavbě. Co může za zdražování paneláků a kdo si může vlastní byt dovolit, popisuje redaktorka Iva Bezděková. A ještě jedno téma. Dočkáme se změny exekučního zákona? Odborníci i politici se shodují na tom, že je to potřeba. Dnes spolu exekutoři soutěží o vymáhání pohledávek na volném trhu. A to je problém. Pomoct by mohla jejich územní příslušnost. Honza Moláček vysvětluje, proč je současný stav problém a jak by mohla nová pravidla omezit exekutorský byznys.

První letošní Studio N se věnuje v současné době nejsledovanějšímu mezinárodnímu napětí. Konflikt mezi Spojenými státy a Íránem popisují někdejší zpravodajka v Americe Jana Ciglerová a redaktor Jan Wirnitzer, který se v Deníku N zabývá armádními tématy. A ještě jedno téma. Rusové poprvé od roku 1989 zaplatili za užívání pozemků na území České republiky, které používají na základě dohod z dob komunismu, ale nikdy za ně nehradili nájem. K průlomové dohodě je donutily ministerstvo zahraničí a Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. To je téma investigativního novináře Lukáše Prchala.

Janek Rubeš se podvodníkům a porušování zákonů v pražských směnárnách věnuje už několik let. Teď své pátrání posunul zase o kus dál. Společně s Honzou Mikulkou začal vydávat investigativní minisérii, která rozkrývá, jak tento byznys opravdu funguje. Nejen že některé směnárny dál cizincům nevydávají účtenky, lžou o skutečných kurzech a odmítají klientům v případě reklamace vydat zpátky peníze, ale podle posledních zjištění Seznam Zpráv není ani jasné, kdo jsou majitelé problematické sítě. Janek Rubeš v podcastu popisuje, jak je reportérská práce dovedla až na jih Slovenska, do vesnic, kde žije jen pár stovek obyvatel.

Moderátor a majitel TV Barrandov Jaromír Soukup za sebou má mimo jiné i působivou kariéru v profesionálním boxerském ringu, vždyť ze 26 zápasů prohrál pouze jediný. Soukupovy duely ale podle zdrojů Deníku N nebyly vždy fér: moderátor měl jistotu, že zápas neprohraje. Sportovní redaktor David Janeczek oslovil některé tehdejší Soukupovy soupeře. Co říkají? Poslechněte si celé Studio N. A ještě jedno téma. Nad naší planetou už bezmála půl roku krouží první česká soukromá družice. Sestrojil ji dvaatřicetiletý astronom Jaroslav Laifr. Celý systém vznikal u kuchyňského stolu v pražském paneláku. Jak satelit vznikal a co umí, popisuje redaktorka Deníku N Adéla Skoupá.

Finanční skupina Penta je na Slovensku spojená s největším případem politické korupce. Její byznys sousední stát naprosto opanoval. A vliv Penty roste i v Česku. Eliška Hradilková Bártová několik týdnů pracovala na tom, aby rozklíčovala strukturu Penty a nahlédla do zákulisí fungování téhle finanční skupiny. A ještě jedno důležité téma. Od loňského roku, kdy hnutí ANO získalo zásadní vliv ve zdravotnictví, raketově stouply platby zdravotnickým zařízením ze svěřenského fondu Andreje Babiše. Deník N zjistil, že firmy prosperují hlavně v oblasti léčby těžce nemocných lidí. Užívají totiž léky, za které pojišťovna platí centrům zbytečně velké peníze. Tématu se věnuje Iva Bezděková.

Ruské zástupkyni v Radě vlády pro národnostní menšiny, kterou vede premiér Andrej Babiš, vyhrožují, nadávají a chtějí ji i „věšet na kandelábr“. Prokremelské ruské organizace v Česku i hnutí SPD chtějí, aby proevropsky smýšlející Eugenie Číhalová v důležité funkci skončila. Jakému čelí tlaku a proč, popisuje v podcastu Petra Procházková. A ještě jedno téma. Vysoká škola finanční a správní požaduje od senátora Marka Hilšera omluvu za to, že kritizoval její Konfuciův institut, který je napojený na čínskou vládu. Před instituty varuje FBI a šéfa toho bruselského vyhostili z Schengenu za špionáž. Vysoká škola chce od senátora omluvu za to, že institut nazval špiónským a kritizoval i úroveň školy. Podrobnosti přidává Jakub Zelenka.

Velká Británie a s ní i celá Evropa si už bezmála čtyři roky kladou otázku, jestli země zůstane v Unii, nebo ji opustí. Plánovaný brexit vyvolal na ostrově několik politických krizí. Teď Britové hledají vyústění skrze předčasné volby. V Deníku N je sleduje šéf zahraniční redakce Honza Kudláček. A ještě jedno téma. Poslanec Václav Klaus na svém Facebooku sdílel pro Trikolóru lichotivý průzkum k víkendovým volbám do strakonického zastupitelstva. Ten však nesplňuje základní požadavky a není ani jasné, kdo je jeho autorem. Klaus průzkum, který straně přisoudil šestnáct procent, podle svých slov našel na Facebooku. Podrobnosti přidává politická reportérka Hanka Mazancová.

Deník N má k dispozici celou závěrečnou zprávu auditorů Evropské komise z 29. listopadu, podle které je premiér Andrej Babiš ve střetu zájmů. Jak dokument vypadá, co z něj vyčteme a jak náročné bylo jej získat, se dozvíte v podcastu Studio N od Jakuba Zelenky. A ve čtvrtečním podcastu přinášíme ještě jedno téma. Reportérka Deníku N Jana Ustohalová se poslední tři roky intenzivně věnuje tématu romských osad. Nedávno navštívila jedno z největších ghett na Slovensku. Poslechněte si, jaké problémy trápí lidi ve vyloučených lokalitách a proč se je nedaří řešit.

Premiér Andrej Babiš a bývalá členka představenstva společnosti Farma Čapí hnízdo Jana Mayerová jsou znovu stíháni. Rozhodl o tom nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. V podcastu se dozvíte, proč tak rozhodl a co bude dál. Analyzuje Jan Moláček.

Andrej Babiš nemá moc dobrý týden. Kvůli posledním událostem mu věnujeme i druhou část podcastu. Evropská komise totiž v závěrečné zprávě k auditu o střetu zájmů Andreje Babiše požaduje, aby Česká republika vrátila stamiliony korun z unijních dotací, které byly přiděleny holdingu Agrofert. Vyplývá to z textu auditu, který dorazil do Česka minulý týden a jehož část má Deník N k dispozici. Podrobnosti se dozvíte od Jana Pavce.

Starosta pražských Řeporyjí Pavel Novotný má za sebou podle svých slov životní rozhovor. Rozruch vyvolal svou obhajobou pomníku vlasovcům v ruské státní televizi. Na sociálních sítích i ve své městské části za to sklidil převážně potlesk. Podle některých komentátorů ale udělal přesně to, co ruská propaganda chtěla. Jak to vnímá on sám? Poslechněte si podcast Studio N.

Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová pro Deník N přiznala, že na ministerstvo dorazila závěrečná zpráva o evropském auditu střetu zájmů Andreje Babiše. Ministerstvo to přitom dosud popíralo. „Rozhodně nejde o finální podobu auditní zprávy,“ napsal týdeníku Respekt mluvčí úřadu Vilém Frček. Co je tedy definitivně definitivní, a co ne? Dozvíte se v pondělním podcastu s Honzou Tvrdoněm a Honzou Moláčkem. A ještě jedno téma. Před čtyřiceti lety se v dějinách světové hudby objevila nová kapitola. 30. listopadu 1979 vyšlo dvojalbum britské rockové skupiny Pink Floyd The Wall a pak následovalo turné s dosud nevídanou jevištní show. Příběh rockera Pinka se zapsal mezi nejprodávanější alba všech dob. Ohlasy publika a zásadní zlomy v kariéře kapely přibližuje šéf zahraniční redakce Honza Kudláček.

Miloš Zeman se nezměnil, je pořád stejný, jen jsme ho neuměli prohlédnout. V životě ho vždycky hnala touha uspět a zlikvidovat nepřítele, tvrdí investigativní novinář časopisu Reportér a autor nové knihy Rudý Zeman Jaroslav Kmenta. "Je to pragmatik, který rozehrává šachové partie. A i když se zamiluje do královny, tak ji - v případě, že mu přestane vyhovovat - dokáže za tři minuty odklidit."

Společnost Facebook koupila české studio Beat Games, které vyvinulo velmi úspěšnou hru pro virtuální realitu Beat Saber. Pro amerického giganta může být tuzemská firma a její vývojáři pilířem pro rozvoj aktivit na poli virtuální reality. Jak může hra pomoct? Dozvíte se v dnešním podcastu od Jakuba Zelenky. A ještě jedno téma. Světová i česká média oběhla zpráva o českém vědci Petru Plecháčovi, který údajně rozklíčoval, že zhruba polovinu shakespearovského díla Jindřich VIII. nenapsal samotný William Shakespear, ale dramatik John Fletcher. Zprávu ověřila a další podrobnosti přinesla Adéla Skoupá.

Naše planeta směřuje k oteplení o 3,2 °C na konci tohoto století. Upozorňuje na to nová zpráva Programu OSN pro životní prostředí. A vyzývá státy, aby ve snahách o snižování emisí přitlačily. Dokument pročetla Adéla Skoupá a jeho závěry se dozvíte v dnešním podcastu. A ještě jedno téma. Redakce Deníku N získala aktuální verzi Národního investičního plánu České republiky, který chtěl premiér Andrej Babiš zveřejnit do Vánoc. Dokument zahrnuje tisíce projektů za biliony korun. Čtyři pětiny z investic, které mají ekonomiku posunout z pasti středního příjmu, jsou ale zaměřené na dopravní investice. V čem je dokument problematický, popisuje náš ekonomický redaktor Honza Pavec.

Čínské zpravodajské aktivity loni v Česku sílily a ohrožovaly naše zájmy i bezpečnost, varuje ve dnes zveřejněné výroční zprávě za rok 2018 kontrarozvědka BIS. Na českém území působili také agenti všech ruských tajných služeb, jejich činnost se ale podle BIS podařilo oslabit vyhoštěním tří zpravodajských důstojníků v reakci na kauzu Novičok. Podrobnosti v podcastu popisuje investigativní reportér Lukáš Prchal. A ještě jedno téma. Slovenský miliardář Milan Fiľo zvýšil tlak na získání pražského domu U Hybernů, který má jeho společnost Eco-Investment v dlouhodobém nájmu. Firma pozvala na středeční zápas fotbalové Ligy mistrů mezi Slavií Praha a Interem Milan radní Státního fondu kultury, kteří o prodeji objektu spolurozhodují. Podle organizace Transparency International může jít o uplácení. Víc se dozvíte v úterním Studiu N.

Státní zástupkyně poslala bývalého novináře MF Dnes Marka Přibila k soudu za pomluvu. Důvodem je článek o „výbušné výpovědi“ čtyř policistů, kteří údajně tvrdili, že exministr vnitra Milan Chovanec ovlivňoval kauzu Čapí hnízdo. To se nakonec nepotvrdilo. Kauzu v podcastu popisuje investigativní reportér Deníku N Jakub Zelenka. A stihneme ještě jedno téma. Z mediální gramotnosti se v posledních letech stalo zaklínadlo, zmiňované často jako recept na problematiku řetězových e-mailů a dezinformací. Nová analýza ale ukazuje, že snaha o zvyšování mediální gramotnosti ve společnosti má úskalí, která na první pohled nejsou vidět. Jaké poznatky přinesla nová studie, popisuje redaktor Jan Wirnitzer.

Dá se kritickému myšlení naučit jako každé jiné praktické dovednosti? Petr Ludwig si myslí, že ano. Mladý konzultant a podnikatel, který si udělal jméno na knize o prokrastinaci, se teď snaží učit lidi přemýšlet a nenaletět na každou hloupost. Za tím účelem například pořádá konference s pěkným názvem Krimyš. Bývají vyprodané, což je na jednu stranu velký úspěch, jenže na druhou – nepřicházejí tam jen ti, kdo vlastně žádné poučení nepotřebují?

Je to nejdražší český film, ale nikdy se nenatočil. Policie ukončila vyšetřování vzniku snímku Poslední z Aporveru, který dosud stál 240 milionů korun, zjistil Deník N. Kvůli dotačnímu podvodu chce před soud poslat tři fyzické osoby, mezi nimi producenta Jiřího Košťála a režiséra Tomáše Krejčího. Hrozí jim až deset let vězení. O čem měl být nejdražší tuzemský snímek? Poslechněte si v podcastu Hanu Mazancovou a Báru Janákovou. A ještě jedno téma. Zatímco se obyvatelé Gazy čas od času ocitají v první linii boje mezi džihádisty a izraelskou armádou, ve východním Jeruzalémě bojují o právo žít v rodném městě. Náš reportér Kirill Ščeblykin sledoval dění v Izraeli, poslechněte si jeho reportáž.

Číňané se opakovaně obraceli na prestižní české univerzity a chtěli na nich zřizovat Konfuciův institut, který je spojený se špionáží i omezováním akademických svobod. Univerzita Karlova i Vysoká škola ekonomická nabídku asijské velmoci odmítly. Institut se nakonec v Praze otevře na univerzitě sponzorky prezidenta Miloše Zemana a ministra průmyslu Karla Havlíčka (za ANO). Víc se dozvíte v podcastu s investigativním reportérem Deníku N Jakubem Zelenkou. A ještě jedno téma. Ač se o tom tolik nemluví, v pádu minulého režimu a listopadových událostech sehrálo nemalou roli jedno silné společenské pnutí: nespokojenost se stavem přírody. Komunistické vlády ve znamení pětiletky, honby za kilowatty, tunami uhlí nebo úrodou z velkých lánů bezhlavě drásaly krajinu, což už se nedalo přehlížet. Lidé se začali bouřit hlavně v „černém trojúhelníku“ severních Čech, ale nejen tam. Mluví o tom redaktorka Adéla Skoupá.

Eva Holubová poskytla k třicátému výročí od pádu režimu rozhovor podcastu Studio N. Sametovou revoluci si herečka připomene v pražských ulicích, pád komunismu považuje za vítězství nad strachem. Sama se narodila do uvolněné atmosféry 60. let a v období totality pozorovala, jak režim bral lidem sny i naději. „Normalizace brala lidem duši, brala jim touhu jít za svým snem, odvahu chtít něco dokázat. Místo toho v nás vzbuzovala malověrnost, že to stejně nemá cenu. To je asi největší nebezpečí lidské pospolitosti. A nejsilnější zbraň té temné síly,“ říká herečka v rozhovoru pro podcast Deníku N.

Třetí americký impeachment v historii odhaluje pozadí Trumpova tlaku na Ukrajinu. Dva špičkoví američtí diplomaté včera v budově amerického Kongresu téměř šest hodin popisovali, co se dělo v zákulisí kauzy. U příležitosti třicátého výročí sametové revoluce se Deník N v sérii článků věnuje Prognostickému ústavu – instituci, jejíž role za minulého režimu je opředená řadou mýtů. Naši reportéři mluvili s přímými aktéry a prostudovali také dosud málo známé dokumenty v Archivu Akademie věd ČR. Jan Moláček v podcastu popisuje vznik, fungování i zánik ústavu, jeho dědictví v polistopadové politice i konspirační teorie s ním spojené.

„Tradice boje za lidská práva v Česku visí jen na vlásku,“ říká reportérka Petra Procházková. Že naše země přestává platit za baštu lidských práv, můžeme pozorovat na reakcích (nebo spíše mlčení) významných představitelů státu k posledním událostem v Rusku. Tamní ministerstvo spravedlnosti na svém webu oznámilo, že zařadilo Člověka v tísni na seznam organizací, které jsou na ruském území nežádoucí. Proč už nemůže česká humanitární organizace v zemi pracovat, probíráme ve středečním podcastu. A ještě jedna otázka. Víte, kde končí Sluneční soustava? Podle toho, co jsme se učili ve škole, bychom za její okraj mohli pokládat třeba oběžnou dráhu nejvzdálenější známé planety, tedy buď Pluta, nebo Neptunu, podle toho, co se vám víc líbí. Jenže tak to není. Poslechněte si také vysvětlovnu s Petrem Koubským, který sleduje i čerstvé zprávy z vesmíru.

V ten den nenapsali slovo vražda ani jméno Ján Kuciak. Přesto se ve zprávách mezi mafiánem Marianem Kočnerem a Alenou Zsuzsovou objevují signály, které si vyšetřovatelé a prokurátoři vysvětlují tak, že s vraždou souvisí. Píší si o vypadávaní zubů, což ve snáři podle Zsuzsové znamená smrt. Zprávy v aplikaci Threema, které se týkají objednané vraždy Jána Kuciaka, rozplétají nejen vyšetřovatelé, ale i novináři. Přístup k nim mají i naši kolegové ze slovenského Denníku N. Šéfredaktor Matúš Kostolný mluví nejen o nich, ale také o zabezpečení redakce, o důvěře v policii a stát a o lustraci novinářů.

29. ledna 2015 zavítala na Pražský hrad delegace KLDR. Vedl ji elegantní postarší muž v tmavém obleku, s lesklou šedou kravatou a pečlivě sčesanými vlasy. V klopě saka měl zapíchnutý nezbytný odznak s portrétem vůdce. Kim Pchjong-il, z jehož rukou Miloš Zeman toho dne převzal jmenovací listiny a který se tím oficiálně stal severokorejským velvyslancem v České republice, má za sebou desetiletí praxe. Jako diplomat zastupující barvy KLDR strávil v Evropě dlouhých třicet let. Teď se vrací zpátky do země. Co se stalo, probíráme s Magdalenou Slezákovou. A ještě jedno téma. Řada sněmovních stran ruší nebo utlumuje své e-shopy s propagačním zbožím. Upozorňuje na to politická reportérka Deníku N Bára Janáková. Lidé o oblečení, propisovačky či hrnečky s politickými logy nemají příliš zájem, pořizují si je většinou jen nejvěrnější voliči. Podle odborníka na politický marketing Češi ještě nejsou zvyklí za podobné věci platit.

Dlouhodobé styky prezidenta Miloše Zemana a rusínské organizace z Dašic na Pardubicku vyvolaly v posledních měsících několik diplomatických skandálů, které pak muselo hasit ministerstvo zahraničí. Deník N proto zjišťoval, kdo všudypřítomní rusínští aktivisté jsou a kam až sahají jejich mezinárodní kontakty. Je zřejmé, že jsou napojeni na špičky proruské i dezinformační scény nejen v Česku, ale i v dalších evropských zemích, říká v podcastu náš investigativní reportér Lukáš Prchal. A ještě jedno téma. Starší seržant Rudé armády Michail Kalašnikov postavil roku 1946 zbraň pro budoucí válku – pro mnoho budoucích válek. Zbraň prozatím smrtonosnější než všechny jaderné arzenály lidstva. O AK-47 a o muži, který by letos v listopadu oslavil sté narozeniny, vypráví Petr Koubský.

„Tomio mi v dobré vůli nabízel, jestli nechci kandidovat za jeho hnutí. Zeptal jsem se, jestli nevadí, že jsem gay. A on říkal, že s tím nemá žádný problém, že to nevadí,“ říká v otevřeném rozhovoru architekt Osamu Okamura. Zeptal jsem se proto, jestli ohledně tohoto tématu jeho bratr veřejně nepřiživuje obavy u běžných lidí. „Ano, v některých případech mi to tak přijde. To ale neznamená, že přestává být mým bratrem.“ Osamu Okamura je děkanem Fakulty umění a architektury Technické univerzity v Liberci. Řeč proto přišla i na plánování měst a psychologii architektury. „Mnohem důležitější než smart cities jsou smart citizens,“ tvrdí Okamura. „Město proměňuje každý člověk, který se v něm pohybuje. Nenavrhují ho jen urbanisté, politici a developeři. Ovlivňujete ho i vy, a to tím, jak se v něm chováte. Když jezdíte ráno autem, za pár let se probudíte ve městě, kde stojíte v nekonečných zácpách.“

Favzíja Kufí se narodila před 34 lety v horské afghánské provincii Badachšán. Po pádu režimu Tálibů se zapojila do politiky, nejdříve jako tvář kampaně za navrácení dívek do škol. V roce 2005 poprvé kandidovala do parlamentu a byla zvolena. O pět let později byla zvolena znovu a v roce 2014 se stala jedinou ženou, která kandidovala v prezidentských volbách. Dnes boří představy o ušlápnutých muslimských ženách a despotických mužích. Mluvila s ní Petra Procházková. Deník N nedávno upozornil na to, že v celém Česku je jen jediná obec, které se podařilo zcela dostat všechny děti z ubytoven. A tou je Praha 7. Při pátrání po tom, jak se to městské části povedlo, se Jana Ciglerová dostala k jedné konkrétní rodině, které radnice pomohla k sociálnímu bytu. Příběh rodiny Břízových s osmi dětmi se ale odvíjel jinak, než to ze začátku vypadalo. Poslechněte si celý podcast.

Ve středu zřejmě potkáte spoustu naštvaných rodičů, kteří nebudou vědět, kam s dětmi. Učitelé se chystají stávkovat kvůli růstu platů. A nebude jich podle odborů málo. Připojit by se mělo zhruba šest tisíc škol. Andrej Babiš tvrdí, že je nechápe a že jeho vláda dává do školství nejvíce peněz. Co říkají skutečná čísla, zjišťovala Adéla Skoupá společně s Janem Tvrdoněm. Ve druhé části podcastu se věnujeme tajemnému příběhu obrazu, kterému se přezdívá československá Mona Lisa. Namaloval jej Jan Zrzavý a jde o portrét Pavly Osuské, manželky někdejšího československého velvyslance v Paříži. Zajímavé na tom všem je, že bezmála 80 let nikdo nevěděl, kde se dílo nachází. Osud obrazu zmapovala Eliška Černá.

„Hodně mi chodí reakce, že jsem hnusná a ještě blbá. U ženy často hodnotí vzhled a inteligenci,“ popisuje své zkušenosti Olga Richterová, která se ve svých 34 letech může pyšnit několika tituly, včetně doktorky filozofie. S podobnými reakcemi se na sociálních sítích setkává celá řada dalších českých političek. Proč to ve většině případů neřeší? O tom se s nimi bavili reportéři Deníku N Bára Janáková a Jakub Zelenka. A ještě jedné téma. V posledních letech se Češi nejvíce ze všech evropských národů odklonili od pozitivního vnímání homosexuálů. Alespoň to vyplývá z nedávno zveřejněné studie, jejímiž výsledky o víkendu rozvířilo sociální sítě Rádio Svobodná Evropa. Podrobnější pohled na tuto studii i data od domácích agentur ale tento pohled přinejmenším narušují. Poslechněte si analýzu Jana Tvrdoně.

Málo významná krymskotatarská organizace, která vyjadřuje bezvýhradnou loajalitu Rusku a jeho prezidentovi Vladimiru Putinovi, se chlubí velkým mezinárodním úspěchem – účastí na oslavách 28. října na Pražském hradě a podporou českého prezidenta Miloše Zemana. Ten podle spolku uznal Krym za součást Ruska. Hrad toto tvrzení ani po opakovaných dotazech nerozporoval. Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček se kvůli zjištění našeho investigativního reportéra Lukáše Prchala dokonce rozčílil a přestal plnit svoji práci a odpovídat na dotazy novináře. Ve druhé části podcastu vám chceme představit naše nové knihy Věda podle abecedy a Americký deník v trochu netradiční podobě. Co v nich chybí, se dozvíte v rozhovoru obou autorů – Petra Koubského a Jany Ciglerové. Ta po Filipovi na dva dny převzala kormidlo a provede vás celým podcastem.

„Kdybych měl bodovat běžné komerční firmy, které dbají na bezpečnost, dostaly by osm bodů z deseti. Na stejné škále by státní správa České republiky dostala dva body,“ říká kyberspecialista Miloslav Lujka. „Když se podíváte do kanceláří ministerstev, pošt a dalších úřadů, uvidíte, co tam používají za systémy. A je to nebezpečné. Války se dnes nevedou konvenčně, ale skrze informace. Například Rusko používá velmi vyspělou techniku. A jestli si někdo myslí, že to, co říká kontrarozvědka, není pravda, tak se velmi mýlí. Ty věci se tu děly, dějí a budou se dít ještě ve větší míře.“ Miloslav Lujka v sobotu vystoupí se svým příspěvkem na konferenci TEDx. Ještě předtím dorazil do Studia N. Poslechněte si celý rozhovor.

„Když se řekne tiskový mluvčí, lidem se jako první často vybaví Jiří Ovčáček. Já u něj cítím aroganci a sebestřednost,“ říká mluvčí a šéf vyšetřovatelů pražských hasičů Martin Kavka. „Takový by být mluvčí nikdy neměl.“ V polovině října si Kavka na slavnostním ceremoniálu odnesl skleněnou sošku, na které je vyrytý nápis Nejlepší mluvčí veřejného sektoru. Mezi novináři je znám tím, že je na příjmu prakticky nonstop a aktuality zveřejňuje co pár minut na twitterovém účtu pražských hasičů.

Dříve než v roce 2021 v Evropské unii jarní a podzimní střídání času neskončí. Není ale zatím jasné, jestli potom ano. Členské státy se mezi sebou zatím nedohodly, jaký z časů si ponechat celoročně. Kdo chce co? Mapu Evropy prosvištíme se šéfem zahraniční rubriky Deníku N Honzou Kudláčkem. Noci plné nenávistných duchů, hory obývané masožravou babicí i vody, kde číhají vodníci a krvelačné hadí ženy. Ale také tajuplné příběhy, které vás udiví i rozesmějí: to je svět japonských strašidel. Podle autora knihy Júrei: japonský duch Zacka Davissona je Japonsko nejstrašidelnější zemí na světě. Je tomu opravdu tak? To probereme s redaktorkou Magdalenou Slezákovou.

Andrej Babiš v minulosti skoupil téměř 175 hektarů státní půdy. Podle zjištění Deníku N se většiny pozemků zbavil a za částku více než trojnásobně vyšší je prodal jedné ze svých firem. Přišla na to investigativní reportérka Eliška Hradilková Bártová. Ve druhé části podcastu se podíváme do Kanady. Jana Ciglerová zhodnotí volební úspěch premiéra Justina Trudeaua, který v posledních volbách ztratil část podpory.

Největším rizikem pro Česko jsou zpravodajské služby Číny a Ruské federace. Řekl to ve Sněmovně šéf BIS Michal Koudelka. Z těchto dvou je v současnosti podle něj nebezpečnější Čína, protože Rusko má velké problémy s ekonomickými sankcemi, které na něj uvalily západní státy. Špionské praktiky popisuje investigativní reportér Deníku N Lukáš Prchal. Úterní podcast nabízí ještě jedno téma. Opoziční středopravé strany v posledních měsících společně hledají strategii i kandidáta pro další prezidentské volby. Inspiraci našly na Slovensku. Úspěch liberální prezidentky Zuzany Čaputové má podle návrhu opozice pomoci zopakovat agentura Arona Shaviva, který je prošetřován z financování puče v Černé Hoře. Mluvíme o tom s dalším investigativním reportérem z redakce Deníku N Jakubem Zelenkou.

Sestřih jízlivých poznámek Studia N. Podcasty Deníku N najdete každý všední den na našem webu a v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Google Podcasts a Podbean. Rozjezd Studia N podpořil grantem Nadační fond nezávislé žurnalistiky.

O tom, proč není dnešní člověk odvážný. O tom, že ontologickou nouzí trpíme všichni, i britská královna. A o tom, jak najít svůj vlastní pramen a být šťastný. Poslechněte si celý rozhovor s profesorkou Annou Hogenovou, filozofkou, která se zabývá fenomenologií.

Prezident Miloš Zeman ve svém druhém volebním období znatelně méně cestuje po Česku i do zahraničí. Za první rok a půl zavítal například jen čtyřikrát do krajů, zatímco za stejnou dobu během předchozího mandátu podnikl čtrnáct návštěv. V posledních měsících se až na výjimky účastní jen oficiálních státních nebo soukromých akcí. Hrad se k prezidentově menší aktivitě nechce vyjadřovat. Téma pro analytika Deníku N Jana Tvrdoně. Čtvrteční podcast nabízí ještě jedno téma. Naposledy hladinu diskusí o 3D tištěných zbraních rozvířil teroristický útok v Halle. Německá média potom psala, že si útočník vyrobil své zbraně na 3D tiskárně. To ovšem není tak úplně pravda – a vlastně ani dost dobře být nemůže. Proč, to popisuje editor naší vědecké rubriky Petr Koubský.

Útok neonacisty Stephana Ballieta na synagogu v německém Halle a vražda dvou náhodných lidí zasáhly Německo s ohledem na jeho vlastní dějiny na nejcitlivějším místě. Střelba v Halle vzbuzuje mnoho otázek, se kterými se země v těchto dnech musí vyrovnávat. Jak vážné je nebezpečí pravicového extremismu? Musejí se Židé v Německu opět obávat o svůj život? O tom v dnešním Studiu N mluvíme se zahraničním zpravodajem Deníku N v Berlíně Pavlem Polákem. Středeční podcast otevírá ještě jedno téma. Byla to náhoda, ale ten týden si o tom na sociálních sítích povídaly tisíce lidí. Řeč je o jedné obyčejné školní nástěnce, kterou jedna paní učitelka v Táboře vyrobila pro svoje děti ve třídě. Jednoduchým způsobem vysvětlovala, že si ze svých chyb nemají nic dělat, ba naopak, že chyby potřebují. Poté co tuto nástěnku někdo vyfotil a pověsil ji na Facebook, strhla se mela. O tom, co se dělo, jak se to všechno stalo a proč to s námi tak zamávalo, vypráví Jana Ciglerová.

Slovenským veřejným prostorem otřásá další kauza. Kolegové ze slovenské redakce Denníku N získali nahrávku o násilí a kupování poslanců v kauze Gorila. Slovenský generální prokurátor schovával nahrávku u sebe v trezoru, a to pro aktéra kauzy podnikatele Mariana Kočnera. Jak se ze Slovenska stala mafiánská země a co se v 70minutové nahrávce objevuje, popisuje šéfredaktor Denníku N Matúš Kostolný.

Experiment ukázal, že práce s přáteli může snižovat pracovní výkon. Kvůli přátelskému prostředí jsou ale zaměstnanci ochotni obětovat část výdělku i svůj čas. Jak kamarádi v práci ovlivňují náš pracovní výkon, zjišťovala Tereza Mynářová z ekonomické redakce. A v pondělním podcastu se věnujeme také novému projektu Atlas konspirací, který si dal za cíl zmapovat konspirační teorie na českém internetu. Kromě „tradičních“ zpráv o zednářích a iluminátech je u nás nyní v kurzu antisemitismus i údajné důkazy toho, že české elity jdou proti zájmům běžných lidí. Analyzuje Jan Tvrdoň.

„Když se s konkurzy naslepo začalo, velice brzy se ukázalo, že nové podmínky mají nečekané konsekvence. Hudebnice najednou procházely jednotlivými koly konkurzů snáze než dříve a mnohé z nich konkurzy vyhrály.“ Do pátečního podcastu jsme si pozvali Johanu Chylíkovou ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR, která se ve své práci věnuje tomu, jak orchestry schovaly předsudky za záclonu.

Připomíná to letadlo z devadesátých let s novými technologiemi. Firma Tycoon69 nabízí investice do poukázek na neexistující kryptoměny a členům uzavřené komunity dává odměny za to, že přivedou nové lidi. V Česku společnost vznikla měsíc poté, co jí švýcarští úředníci obstavili účty a do jejího čela dosadili nuceného správce. Zjistila to investigativní reportérka Deníku N Eliška Hradilková Bártová. A ještě jedno téma. Turecká armáda pronikla na sever sousední Sýrie. Česká vláda akci odmítá, Evropská komise volá po jejím zastavení, evropští členové Rady bezpečnosti hodlají svolat jednání tohoto nejmocenějšího orgánu OSN. Situaci vysvětlujeme s Honzou Kudláčkem ze zahraniční redakce.

Univerzita Karlova začala spolupracovat se společností Home Credit. Firma z finanční skupiny PPF Petra Kellnera, která se specializuje na úvěry, má škole za partnerství vyplatit v dalších třech letech jeden a půl milionu korun. Vedení univerzity teď čelí silné kritice a někteří vědci se bojí o nezávislost. Proč? To v podcastu popisují Hana Mazancová a Adéla Skoupá. A ještě jedno téma. Zítra začíná Signal festival. Hostem Studia N byl proto jeden ze spoluzakladatelů a zároveň kurátor Jan K. Rolník. Popisuje, co letos rozhodně neminout, proč se ohrazuje proti kritice, že festival přiživuje vizuální smog ve městě, a kdy se dočkáme videomappingu v lese.

Policie stíhá starostu Řeporyj Pavla Novotného za podněcování k vraždě komunistického poslance Zdeňka Ondráčka, což vyvolává vášnivé debaty o tom, kde začíná a končí svoboda slova. Určit jednoznačnou hranici v podobných případech není snadné, lze se ale zamyslet nad tím, co a proč ještě můžeme považovat za přípustné. V úterním podcastu se věnujeme také nové hvězdě na české politické scéně. Podle dat CVVM je nejdůvěryhodnějším politikem šéf hnutí Trikolóra Václav Klaus mladší. Z čeho plyne jeho popularita? A jsou někteří oblíbení politici produktem médií? Poslechněte si analýzu Jana Tvrdoně.

Hrála nebezpečnou hru. Pracovala dva měsíce v dnes už slavné trollí farmě, která patří muži přezdívanému Putinův kuchař. Odhalila tam, jak se rodí kremelské dezinformace, ódy na prezidenta Putina i diskreditační kampaně. Zaplatila za to zdravím. Novinářka Ludmila Savčuková se stala cílem nebývalého pronásledování nejen v kybernetickém prostoru. Poslechněte si, co zjistila. Ve druhé části podcastu se dostaneme k velkému odhodlání zástupce šéfredaktora Deníku N Lukáše Wernera, který se vydal na tisíc mil dlouhou trasu na kole, aby překonal sám sebe. Co o sobě zjistíte, když ujedete výjimečně náročný vytrvalostní závod napříč Slovenskem a Českem?

Sestřih jízlivých poznámek Studia N. Podcasty Deníku N najdete každý všední den na našem webu a v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Google Podcasts a Podbean. Rozjezd Studia N podpořil grantem Nadační fond nezávislé žurnalistiky.

50 let. Zní to až neskutečně, ale britská komediální skupina Monthy Python slaví půlstoletí. Britský komediální fenomén v podcastu popisují největší fanoušci v redakci Deníku N Honza Kudláček a Lenka Vrtišková Nejezchlebová. V pátečním Studiu N stihneme ještě jedno téma. Adeptka na nominaci Demokratické strany na prezidentku Spojených států Elizabeth Warrenová se v průzkumech volebních preferencí dotahuje na dosavadního favorita Joea Bidena. Chce Američanům opravit kapitalismus, říká Kirill Ščeblykin ze zahraniční redakce. Jak? Poslechněte si celé Studio N.

Karel Gott má na kontě má bezmála tři sta alb a padesát milionů prodaných desek. Zásadní momenty a skladby v jeho životě připomíná ve speciálu podcastu Ivan Adamovič z kulturní rubriky Deníku N.

Autobiografie nejznámějšího amerického whistleblowera Edwarda Snowdena odpovídá jen na ty otázky, ne něž autor odpovědět chtěl. Což otvírá další otázky, a ty zas další. V podcastu Deníku N se na ně pokouší odpovědět Petr Koubský. V úterním Studiu N je prostor ještě na jedno téma. Zásluhou Jakuba Dobiáše se v českém fotbalovém prostředí stále více prosazuje datová analýza, díky níž se podle šéfa společnosti 11Hacks mohou kluby vyhnout přešlapům na přestupovém trhu. Jak přesně data ve sportu pomáhají, zmapoval sportovní redaktor Deníku N David Janeczek.

Zažili jsme to asi v nějaké podobě všichni. Přímý střet s někým, kdo má na nějakou věc zcela opačný názor než my. Když je to cizí člověk, nebolí to zdaleka tak, jako když je to někdo z rodiny. Rozdělené rodiny kvůli politickým názorům, to je nový fenomén této doby. Hlavní téma dnešního podcastu. V dnešním Studiu N uslyšíte ještě jedno téma. Víkendové volby v Rakousku, které se svými Lidovci drtivě vyhrál Sebastian Kurz, měly i dalšího, menšího vítěze. Na výsluní se vrátili rakouští Zelení, kteří dokázali zopakovat nejvyšší zisk ve své politické historii. Rakouské volby tak potvrdily, že zelené strany v posledních měsících v různých evropských zemích postupně sílí, analyzuje Jan Tvrdoň.

Sestřih jízlivých poznámek Studia N. Podcasty Deníku N najdete každý všední den na našem webu a v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Google Podcasts a Podbean. Rozjezd Studia N podpořil grantem Nadační fond nezávislé žurnalistiky.

Z našich životů se nenápadně vytrácí chvíle samoty. Ne přímo té, co má podobu izolace a odloučení od ostatních lidí. Řeč je o momentech, kdy se člověk odstřihne od cizích myšlenek a ponoří se do těch svých. Téma zpracovala redaktorka Deníku N Adéla Skoupá, která v podcastu vysvětluje, proč je tak těžké být sám se sebou. V pátečním podcastu uslyšíte ještě jedno téma. Nepovolenou cestu české skupiny na ukrajinský Krym, kterou kritizovaly Kyjev i české ministerstvo zahraničí, zorganizoval člen Českého svazu bojovníků za svobodu Radim Litterbach. Okolnosti cesty vysvětluje ve Studiu N redaktor Lukáš Prchal.

Druhé největší dánské město Aarhus je od Sýrie asi 4 tisíce kilometrů daleko. Tato vzdálenost ale pro zradikalizované bojovníky nic neznamená. Tamní policie proto vymyslela a zavedla program, který má za úkol bojovníky deradikalizovat a předcházet tak extremismu. Podrobnosti zjišťovala přímo v Dánsku naše spolupracovnice Albína Mrázová. A ve čtvrtečním podcastu probíráme ještě jedno téma. Loňský rok byl pro českou přírodu extrémní hned v několika ohledech. Byl nejteplejší v dosavadní historii měření a zároveň velmi suchý. Na stavu životního prostředí se také začal výrazně podepisovat tuzemský způsob hospodaření s krajinou ve spojení se změnou klimatu: půdu ohrožovala eroze a lesy podlehly kvůli suchu a kůrovci vůbec nejobjemnější těžbě v historii. Deník N má aktuální dokument k dispozici, prostudovala ho Adéla Skoupá.

Před očima britské a světové veřejnosti vyhřezla naplno politická a ústavní krize. Řada poslanců a podstatná část britských voličů má za to, že britský odchod bez přívlastků je vážnou chybou. A konečná verze brexitu, která bude průchodná parlamentem a vyrovná se s ní i unavená ostrovní veřejnost, se tak může proměnit v noční můru těch, kteří se o odchod Británie z Unie tolik zasazovali. Ve středečním podcastu se také musíme vrátit ke kauze Čapí hnízdo. Interní dokumenty banky HSBC byly při vyšetřování jedním z hlavních důkazů o tom, že za stavbou luxusního hotelu je ve skutečnosti Agrofert a Andrej Babiš osobně. Jak ale napsal státní zástupce Jaroslav Šaroch v usnesení o zastavení trestního stíhání, výslechy zaměstnanců banky to nepotvrdily. Jan Moláček analyzoval roli britské banky i obrat, k němuž v kauze došlo.

Na českém Facebooku vznikl odboj proti kultivované diskusi. Reportér Deníku N Jakub Zelenka do skupiny takzvaných trollů vstoupil a v podcastu popisuje její fungování. A ještě jedno téma. Demokratický uchazeč o Bílý dům Joe Biden vyzval amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby zveřejnil přepis svého červencového telefonátu s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Podle informací novinářů Trump opakovaně naléhal na nového ukrajinského prezidenta, aby mu předal kompromitující informace o Bidenovi, které by mohl použít v kampani pro svoje znovuzvolení v roce 2020. Téma u nás sleduje Kirill Ščeblykin ze zahraniční redakce.

Fotoreportér Deníku N Gabriel Kuchta vyrazil do Iráku, aby zdokumentoval, jak se daří rekonstruovat zemi, která se před dvěma lety zbavila islamistického chalífátu, vyhlášeného v Mosulu. O své cestě vypráví v pondělním Studiu N. Ve druhé polovině podcastu se věnujeme budoucí místopředsedkyni Evropské komise, která se má zabývat dohledem nad hodnotami Evropské unie a nad transparentností. Profil Věry Jourové sestavila analytička Marie Bastlová.

Podcasty Deníku N najdete každý všední den na našem webua v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Google Podcasts a Podbean. Rozjezd Studia N podpořil grantem Nadační fond nezávislé žurnalistiky.

Studio N se připojuje ke globální výzvě #CoveringClimateNow, která si klade za cíl důkladnější pokrytí klimatických změn v médiích před blížícím se summitem OSN. Hostem pátečního podcastu je studentka Lucie Smolková, kterou OSN zařadila mezi 100 osobností, jež dostaly "zelenou jízdenku" na klimatický summit v New Yorku.

Deník N popisuje případ nezletilé těhotné dívky, kterou hledala policie. Při podrobném zkoumání tohoto příběhu jsme narazili na díry v systému, kterými takové dívky až příliš často propadávají. Téma pro Janu Ciglerovou. Ve středečním Studiu N také zhodnotíme uplynulý rok pražského primátora Zdeňka Hřiba (Piráti). Zdá se, že představitelé současné koalice jsou odborníky hlavně na analýzy. Pražský magistrát u nás v redakci sleduje Prokop Vodrážka.

Nelegální těžba v Amazonii stojí i lidské životy a brazilská vláda to umožňuje. Vyplývá to ze zprávy organizace Human Rights Watch, do které nahlédl Kirill Ščeblykin ze zahraniční redakce. Ve druhé části podcastu se věnujeme dopravní zácpě na oběžné dráze. "Potřebujeme velký úklid a závazná pravidla," říká odborník Bohumil Doboš.

Redakce Deníku N prostudovala právní dokumenty definující pravidla pro udělování evropských dotací. Zjišťovali jsme, co stojí za zastaveným stíháním preméra Andreje Babiše. Téma rozebíráme v pondělním Studiu N. V dnešní epizodě se věnujeme i sportu. Představíme vám profil talentovaného mladého tenisty Jonáše Forejtka. Sestavil ho sportovní redaktor Deníku N David Janeczek.

Podcasty Deníku N najdete každý všední den na našem webu a v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Google Podcasts a Podbean. Rozjezd Studia N podpořil grantem Nadační fond nezávislé žurnalistiky.

Zach Wahls je americký senátor ze státu Iowa. Stal se jím přesně osm let poté, co v tamním parlamentu jako devatenáctiletý student vystoupil s projevem, který mu navždy změnil život. Řekl v něm, že je synem dvou lesbických matek, a překvapeným poslancům vysvětlil, že jeho rodina má úplně stejné starosti jako každá jiná. Ve druhé části podcastu vysvětlíme, co se dnes změnilo v kauze Čapí hnízdo.

Vztahy mezi Českem a Čínou se zhoršují. Dokládají to i dokumenty ministerstva zahraničí, které má Deník N k dispozici. Nahlédl do nich redaktor Jakub Zelenka, který ve Studiu N popisuje, jaké taktiky šikany, zastrašování a trestání čínská strana podle tuzemských diplomatů využívá. Ve druhé části podcastu se spojujeme s reportérkou Petrou Procházkovou, která v Rusku navštívila dceru a vnučku maršála Koněva. 

Středeční podcast přináší text Pavla Poláka, který vysvětluje postoj Němců v péči o památníky sovětským obětem nacismu. Němce váže kromě smlouvy se SSSR i vlastní postoj k minulosti. Nepřipomínají si totiž jen tu slavnou, ale i tu zrůdnou.

Reportér slovenského Denníku N Tomáš Forró společně s polskými novináři odhalil miliardový černý byznys ruských oligarchů a tajné služby s uhlím ve válkou zbídačeném ukrajinském Donbasu. Ve Studiu N popisuje, jakými podvodnými mechanismy končí kradené uhlí u zákazníků po celém světě, včetně českých firem. Ve druhé části podcastu uslyšíte komentář Jana Moláčka o tom, jak se z KSČM v parlamentu stala jedna z pojistek české demokracie. Paradoxní, že?

Reportérka Deníku N Petra Procházková dostala po mnoha letech vízum a vydala se sledovat přímo do Moskvy ruské komunální volby. V pondělním Studiu N vysvětluje, jak se manipuluje s hlasy a jaké nekalosti se dějí především před samotným volebním dnem. Ve druhé části podcastu si s Petrem Koubským vyzkoušíme, jestli rozumíme mezislovanštině - umělému jazyku, který pro film Nabarvené ptáče zvolil režisér Václav Marhoul. 

V pátek přinesl Deník N silný příběh ženy, která pochovala svou dceru. Cystická fibróza ale postihla nejen Ester – stejně nemocný je i syn Štěpán. "Je důležité přijmout situaci, kterou přijme i nemocný člověk. Neraďte jim, ať bojují," říká v otevřeném rozhovoru Studia N redaktorka Renata Kalenská, která interview s matkou Alexandrou pořídila. Ve druhé části podcastu se vracíme k jednomu z hlavních diskutovaných témat tohoto týdne. Přechylovat, nebo nepřechylovat cizí ženská jména? Otázkou se zabývala redaktorka Jana Ciglerová.

Čtvrteční Studio N rozebírá aktuální situaci v Hongkongu. Magdalena Slezáková ze zahraniční redakce vysvětluje, proč už několik měsíců neustávají protesty a z jakého důvodu nemůže správkyně Hongkongu všechny požadavky demonstrantů splnit. V dnešním podcastu nabízíme také komentář šéfredaktora Deníku N Pavla Tomáška a ředitele vydavatelství Jána Simkaniče o tom, proč jsme museli napsat o zlomu v kauze Čapí hnízdo.

Britský premiér Boris Johnson v noci prohrál strategické hlasování. Co to znamená pro odchod Británie z Evropské unie? Hlavní téma středečního Studia N rozebíráme s Janem Kudláčkem. V druhé polovině podcastu se od Jany Ciglerové dozvíte, jak nedělat nic. Společně s psycholožkou Barborou Downes přibližujeme nizozemský koncept niksen.

Úterní Studio N rozebírá profil dnes zřejmě nejsledovanějšího státního zástupce v Česku. V podcastu najdete také příběh hollywoodské herečky Hedy Lamarrové. Byla první ženou, která hrála v uměleckém filmu nahá. Kromě toho vynalezla zlepšovák, který dnes používá celý náš bezdrátový svět. A nechybí ani stručné zprávy a jízlivá poznámka na konec.

Pondělní Studio N vysvětluje v rozhovoru s redaktorem Lukášem Prchalem souvislosti zastavení trestního stíhání premiéra Andreje Babiše. Nabízí také stručné zprávy a komentář Jana Moláčka o pseudoargumentech, které se objevují kolem tématu klimatické krize.

Pravidelné zpravodajské podcasty Deníku N začneme vydávat každý podvečer od pondělí 2. září. Už teď si můžete poslechnout bonusový rozhovor se sociálním psychologem Janem Krajhanzlem, který se 15 let zabývá ekopsychologií a environmentální komunikací. Studuje a zkoumá vztah lidí k přírodě, ale řeší například i to, jak komunikovat s českou veřejností o ochraně životního prostředí a klimatické krizi.

Studio N je nový zpravodajský podcast Deníku N. Zásadní témata, aktuální kauzy i vlastní zjištění budeme vysvětlovat v souvislostech a do hloubky v rozhovorech s našimi novináři. Stručné informace, které by vás v daný den neměly minout, nabídneme v krátkém přehledu zpráv. Prostor dostanou i komentáře a jízlivé poznámky. Moderuje Filip Titlbach.